Brent Sopel

Juniorskou kariéru strávil ve WHL v týmech Saskatoon Blades a Swift Current Broncos, kde během 4 let odehrál 210 utkání a v nich nasbíral 155 bodů (35+120) a 279 TM. Vyzkoušel si i 3 zápasy v AHL v sezonách 1995-96 a 1996-97.

Vancouver ho draftoval v roce 1995 v 6. kole, celkově jako 144. hráče. Mezi profesionály se zařadil na začátku sezony 1997-1998, kdy se stal stabilním členem týmu Syracuse Crunch, farmy Vancouveru v AHL. Poprvé do NHL se podíval na konci sezony 1998-1999, kdy 5. dubna 1999 odehrál svůj první zápas na ledě Chicaga a proti Edmontonu 10. dubna vstřelil svůj první gól v NHL. Natrvalo se do NHL prosadil až v sezoně 2000-2001, kdy v 52 utkáních nasbíral 14 bodů a v dalších sezonách jeho produktivita rostla. Nejlepší sezona kariéry v NHL pro něj byla sezona 2003-2004, kdy si vytvořil osobní maxima v gólech (10), asistencích (32) i bodech (42). Byl nejproduktivnějším bekem týmu a po sezoně dostal cenu pro neopěvovaného hrdinu Canucks.

Ke Canucks se na krátko vrátil ke konci sezony 2006-2007.

Jelikož se během léta 2005 dohodnout s Vancouverem na smlouvě, nakonec jej Canucks vyměnili do New York Islanders za podmínečnou volbu v draftu NHL 2006. S Islanders se dohodl pak na 2leté smlouvě za 4,8 milionu dolarů. V týmu ovšem nevydržel ani do konce sezony a 8. března 2006 byl vyměněn společně s Markem Parrishem do Los Angeles za Denise Grebeshkova, Jeffa Tambelliniho a 3. kolo draftu 2006.

Ani v týmu Kings nevydržel rok a 26. února 2007 byl vyměněn do Vancouveru za 2. kolo draftu 2007 nebo 2008 a 4. kolo 2008.

Do začátku přípravných kempů před sezonou 2007-2008 se s žádným týmem nedohodl, ale přijal pozvání na zkoušku od Detroitu, kde odehrál 5 přípravných utkání, smlouvu ale nakonec podepsal 28. září 2007 s Chicagem, které shánělo zkušeného obránce do své jinak mladé obrany. Splnil očekávání a tak s ním Blackhawks prodloužili 10. ledna 2008 smlouvu o 3 roky za 7 milionů dolarů. Většinu sezony 2008-2009 musel vynechat kvůli zranění, ale v sezoně 2009-2010 se s Blackhawks dočkal svého největšího úspěchu v kariéře, když v červnu 2010 mohl nad hlavu zvednou Stanley Cup.

Jelikož Chicago mělo problém vejít se v následující sezoně po zisku Stanley Cupu pod platový strop, byl Sopel vyměněn do Atlanty společně s Dustinem Byfuglienem, Benem Eagerem a Akimem Aliu, za 1. kolo (Kevin Hayes) a 2. kolo (Justin Holl) draftu NHL 2010 a Martyho Reasonera, Joeyho Crabba a Jeremyho Morina. V Atlantě nedohrál ani celou sezonu 2010-2011 a 24. února 2011 byl vyměněn do Montrealu.

Montreal byl jeho posledním klubem v NHL, ve kterém dohrál sezonu 2010-2011. Celkem v NHL odehrál 659 zápasů, ve kterých nasbíral 218 bodů (44+174) a 309 trestných minut. V playoff přidal 71 zápasů s 18 body (4+14) a 20 trestnými minutami.

Po sezoně 2010-2011 se stal volným hráčem, ale místo v NHL si našel angažmá v KHL, když 29. července 2011 uzavřel dvouletou smlouvu s Metalurgem Novokuzněck. Zde strávil jeden a půl sezony než byl 31. ledna 2013 vyměněn do Ufy. V playoff KHL v roce 2013 postoupil s týmem do 2. kola. O rok později dokonce postoupil až do finále konference, ale Salavat vypadl s pozdějším mistrem KHL z Magnitogorsku.

Po třech letech v Rusku se vrátil do Severní Ameriky a na začátku nové sezony si našel angažmá v AHL v týmu Chicago Wolves. Vrátil se tak do města, kde hrával za Blackhawks, se kterými oslavil svůj největší hokejový úspěch. Na konec sezonu nedohrál a 27. února 2015 oznámil, že končí svou profesionální kariéru. Od hokeje ale podle jeho slov odejít nechce a v nějaké jiné pozici se mu chce věnovat i nadále.