Branding

Branding je tetování těla rozpáleným železem, způsob skarifikace.

V minulosti bylo vypalování do kůže hojně používáno a to hlavně ve starověké Evropě. Teoreticky mělo i kosmetický účel jako dnes, s tím rozdílem, že dnes je podstupováno dobrovolně a za účelem zkrášlení, zatímco v minulosti byli různými symboly označováni zločinci.

Celkové hojení popáleniny (většinou druhého stupně) zabere asi 6 měsíců, avšak opět se jedná o velmi individuální záležitost. V první fázi hojení vypadají rány opravdu děsivě a mohou vyvolávat velkou bolest, obzvláště když jsou umístěny na místě, kde se kůže ohýbá. Zhruba po 1–2 měsících mají jizvy jasně červenou barvu a začínají světlat, až získají o něco světlejší odstín než kůže.

Existují dva myšlenkové proudy, co se týče hojení rány. Mnoho umělců se domnívá, že nejlepší metodou pro zahojení je nechat tělo, aby si s ranami poradilo samo. Nevýhodou je riziko, že se jizva po vyléčení nevyvýší a bude nevýrazná. Oponenti přirozeného hojení mají za to, že by se rána měla dráždit – sloupávat strupy, drhnout kartáčkem – čímž by se ve finále zvýraznila.

Techniky

Strike branding (Značkování ražbou, tiskem)

Toto je v podstatě stejný proces užívaný pro označování dobytka. Zahřeje se kus kovu, který se následně přitiskne ke kůži na místo určené pro značku. Značka se obvykle dělá po částech než v celku, např. písmeno „Y“ by se skládalo ze tří linek, namísto jednotlivého znaku „Y“.

Cautery branding (Kauterizace)

Méně běžná forma značkování, která užívá nástroj podobný kauteru k tomu, aby způsobil spáleniny.

Laser branding (Značkování laserem)

Odborný výraz pro „laser branding“ je „electrocautery branding“ (elektrokaustika). Elektrokaustický stroj vypadá spíš jak obloukový svářeč, než laser užívaný ve zdravotnictví, ačkoli ten je možné také užívat. Při vypalování se dostávají jiskry na kůži a následně se z ní vypařují. Výhodou je přesná regulace hloubky povrchu a množství popálení kůže.

Cold branding (Chladné značkování)

Tato vzácná metoda skarifikace je totožná se Strike branding, kromě toho, že se pracuje s chladnou čepelí. Umožňuje opětovný růst vlasů, či chlupů. Nevytváří se keloid (nebo též cheloid).

Rizika

Jak už je zvykem, i u skarifikace hrozí riziko zánětů. Proto musí být všechny nástroje a místnost, kde je prováděna, sterilizované. Proces hojení je složitý a zdlouhavý a tak by se měl pravidelně navštěvovat odborník, aby se tak předešlo případným problémům. Hojení je totiž individuální a tak se rady umělce mohou lišit od člověka k člověku. Za riziko lze opět považovat nezdárný výsledek – jizva se ne vždy povede tak, jak by měla. Stává se to často u lidí s příliš světlou kůží, kdy na rozdíl od tmavého odstínu, kde skarifikace vyniká lépe než tetování, jizva zanikne.

Obrázky

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.