Bozeň

Hradiště bylo založeno v první polovině desátého století a zaniklo koncem století jedenáctého.[2] Bývá spojováno s hypotetickým správním centrem Bozeňska,[3] a patřilo k významným centrům hradské soustavy,[4] byť nedosáhlo významu jiných přemyslovských správních hradišť.[2] Zánik hradiště byl spojen s rozsáhlým požárem, a snad i ozbrojeným útokem, jak mohou naznačovat nálezy hrotů šípů.[3]

Na počátku dvacátého století hradiště zkoumal Josef Ladislav Píč a další archeologické výzkumy podnikli Bedřich Dubský a Rudolf Turek v polovině dvacátého století.[3]

Trojdílné hradiště bylo postaveno na vrcholové části vrchu Šance (514 metrů), který je součástí Benešovské pahorkatiny[5] a údolí řeky Skalice (Vlčavy) převyšuje až o padesát metrů.[3] Vrchol kopce zaujala okrouhlá akropole s rozlohou 0,95 hektaru, opevněná mohutnou hradbou, ze které se dochoval 360 metrů dlouhý a až šest metrů vysoký val. Čelní stěnu hradby tvořila zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou navazovala dřevohlinitá konstrukce neznámé podoby. Val je na jihovýchodní straně přerušen širokým průchodem, který může být novodobého původu a původní vstupy se nacházely na západní a severní straně a vedly z přilehlých předhradí. V místech západního vstupu valy vedou souběžně a vytvářejí tak deset metrů dlouhou ulicovitou bránu. Zástavbu akropole mohly tvořit domy srubové nebo kůlové konstrukce, z nichž některé mohly stát na kamenné podezdívce. Rudolf Turek odkryl půdorys domu o rozměrech 7 × 10 metrů.[2]

Na severovýchodní straně k akropoli přiléhalo předhradí (1,17 hektaru) obehnané dalším mohutným valem, který je kolmo napojen na val akropole. Druhé předhradí nejspíše navazovalo na západní stranu akropole.[2] Jeho opevnění se projevuje jen místy jako 0,5 metru vysoký val. Účel druhého předhradí s rozlohou asi 0,9 hektaru je vzhledem k absenci nálezů a velkému sklonu terénu nejasný, ale mohlo chránit např. přístup k vodě.[6]

Ke hradišti vede odbočka z modře značené turistické trasy z Myslína nebo Dobré Vody.[7]