Bourovčík toulavý

Bourovčík toulavý (Thaumetopoea processionea) je motýl, jehož larvy poškozují listy dřevin žírem. Setkání s housenkou bourovčíka může být nebezpečné, protože její chloupky způsobují silné alergické reakce na kůži, bolestivé záněty kůže a očí či astmatické záchvaty.[L 1]

Bourovčík toulavý
Bourovčík toulavý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
PodřádGlossata
Čeleďhřbetozubcovití (Notodontidae)
Podčeleďbourovčíci (Thaumetopoeinae)
Rodbourovčík (Thaumetopoea)
Binomické jméno
Thaumetopoea processionea
(Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

THAUPR[1]

Housenka bouročíka s nebezpečnými lámavými chlupy

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením bourovčík toulavý (Thaumetopoea processionea) používáno více rozdílných názvů, například Cnethocampa processionea.[1]

Zeměpisné rozšíření

Můry jsou široce rozšířeny ve střední a jižní Evropě, a občas je lze nalézt na severu, například ve Švédsku. V jižních zemích Evropy je populace přirozeně omezována predátory, tito však v severní Evropě nežijí. Bourovčík toulavý se šíří také ve Velké Británii.

V Česku žije na jižní Moravě.

Hnízdo housenek bourovčíka

Popis

Rozpětí křídel dospělce je asi 25-30 mm. Dospělci mají přední křídla s hnědými a bílými znaky. Dospělce proto lze jen obtížné spatřit na dubové kůře. Hostitelskou rostlinou je především dub, ale bourovčík napadá také lísku, habr, kaštanovník, břízu a buk.

Velké kolonie housenek proudící po zemi nebo kmenech devastují žírem stromy. Housenky bourovčíka toulavého způsobují holožíry.

Význam

Představuje vážné zdravotní ohrožení obyvatel, způsobuje odlistění dřevin a opakované holožíry mohou vést k odumření dřeviny.[L 1]

Ochrana rostlin

Ochrana rostlin je nezbytná. Obvykle je velmi účinný Bacillus thuringiensis [L 1](Bathurin). Lze použít insekticidy. Ve Velké Británii byly proti housenkám použity insekticidy rozprašované helikoptérami.[2]

Odkazy

Literatura
  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.

Reference
  1. EPPO, THAUPR
  2. telegraph.co.uk. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.