Gandarie

Gandarie[1] (Bouea) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stálezelené stromy s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 3 druhy, rostoucí v nížinných tropických deštných lesích jižní a jihovýchodní Asie. Druh Bouea macrophylla poskytuje chutné ovoce, známé jako gandarie. Trvanlivé dřevo Bouea oppositifolia se používá zejména na stavbu domů a v truhlářství.

Gandarie
Gandarie Bouea macrophylla
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodgandarie (Bouea)
Meisn., 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gandarie Bouea macrophylla na indonéské známce

Popis

Gandarie jsou stálezelené, malé až středně velké stromy, dorůstající výšky do 36 metrů. Listy jsou vstřícné, což je v rámci čeledi neobvyklý jev, jednoduché, křižmostojné, řapíkaté. Větévky jsou slabě čtyřhranné a při uzlinách zploštělé. Květy jsou samčí a oboupohlavné, stopkaté, tří až pětičetné, uspořádané v úžlabních latách. Stopky květů nejsou článkované. Koruna je bílá, zelenavá nebo žlutá, korunní lístky jsou podél středové žilky kýlnaté. Počet tyčinek odpovídá počtu korunních lístků. V květech je drobný plochý nebo konkávní disk. Semeník je pseudomonomerní, s krátkou čnělkou. Plodem je žlutá, oranžová nebo červená, kulovitá až elipsoidní peckovice s dužnatým mezokarpem a vláknitým endokarpem.[2][3][4]

Rozšíření

Rod gandarie zahrnuje 3 druhy, rozšířené výhradně v tropické Asii od severovýchodní Indie a jižní Číny po Borneo a Jávu. Největší areál, téměř se překrývající s areálem celého rodu, má druh Bouea oppositifolia. Druh Bouea macrophylla je rozšířen v oblasti od jižního Thajska po Jávu a vyskytuje se i na Andamanech. Bouea poilanei je endemit Vietnamu.[5] Gandarie rostou v nížinných tropických deštných lesích v nadmořských výškách zpravidla do 300 metrů, řidčeji výše.[3] Bouea oppositifolia roste v nenarušených smíšených dvojkřídláčových lesích, rašelinných lesích i písčitých pobřežních lesích. Bouea macrophylla prospívá na lehkých, dobře propustných, nepodmáčených, výživných půdách.[6][4]

Taxonomie

Rod Buchanania je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Anacardieae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Mangifera (mangovník). Další blízce příbuzné rody jsou Gluta (černotok), Fegimanra a Anacardium (ledvinovník).[7]

Mladé plody Bouea macrophylla

Význam

Gandarie Bouea macrophylla je méně známý, ale ceněný ovocný strom, pěstovaný zejména v nížinách tropické Asie. Zralé plody, známé jako gandarie (či gandárie), mají kyselou až nasládlou chuť a příjemnou sladkou vůni. Jedí se syrové, dušené ebo jako součást čatní. Připravuje se z nich také excelentní kompot nebo osvěžující nápoje. Nezralé plody slouží k výrobě kořenící pasty (sambal) a přidávají se do pokrmů, např. do kari omáček. Mladé listy se jedí s rýží nebo se z nich připravují saláty.[8][3][6][9] Rovněž plody Bouea oppositifolia jsou jedlé. Konzumují se přímo zelené nebo zralé, přidávají se jako zelenina do čatní nebo slouží k výrobě džemů. Mají příjemnou, kyselou chuť.[3][4][9][6] Obklady z listů Bouea macrophylla se aplikují při bolestech hlavy. Šťáva z listů slouží jako kloktadlo při kandidóze.[6]

Dřevo Bouea oppositifolia je světle až tmavě hnědé, tvrdé a trvanlivé, má lehce řídkou, pravidelnou strukturu. Jádrové dřevo není jasně oddělené od běli. Používá se zejména na stavby domů a v truhlářství. Na Malajském poloostrově z něj vyrábějí i dýmky. V Malajsii je známo pod názvem kundang. Stromy mají husté koruny a jsou vysazovány podél cest jako stínící stromy.[6][4][10] Dřevo B. macrophylla je méně kvalitní a nemá velký význam. Slouží zejména ke stavbě různých lehčích konstrukcí. V Malajsii se z něj vyrábějí pochvy na tradiční zvlněné dýky (krisy) a různé umělecké a řemeslné předměty.[6][3]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
  3. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky)
  4. SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  6. LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky)
  7. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
  8. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002.
  9. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.
  10. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.