Kyselina boritá
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
| Kyselina boritá | |
|---|---|
Kyselina boritá | |
Kyselina boritá | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
| Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
| Latinský název | Acidum boricum |
| Anglický název | Boric acid |
| Německý název | Borsäure |
| Sumární vzorec | H3BO3 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10043-35-3 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-139-2 |
| Indexové číslo | 005-007-00-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
| Teplota tání | 169 °C (rozklad – vznik HBO2) |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 1,435 g/cm3 (15 °C) |
| Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
| Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 g (0 °C) 5,02 g/100 g (20 °C) 11,89 g/100 g (50 °C) 24,3 g/100 g (80 °C) 37,51 g/100 g (100 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −7,06×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | trojklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
| Tvar molekuly | planární |
| Dipólový moment | 0 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 094,8 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 88,7 JK−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −969,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,317 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS08 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H360FD |
| R-věty | R60 R61 |
| S-věty | S45 S53 |
| NFPA 704 |  0
1
0
|
| Teplota vznícení | Není vznítitelná |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[2]
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně, a je proto součástí různých pyrotechnických směsí pro ohňostroje a podobné aplikace. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Bor velmi dobře absorbuje neutrony. Kyselina boritá se proto dávkuje do chladiva primárního okruhu tlakovodních jaderných reaktorů, kde slouží k řízení výkonu jaderného reaktoru.[3] Promícháváním chladiva v reaktoru se koncentrace kyseliny borité vyrovnává v celém objemu, a tedy i v celém objemu stejnou měrou reguluje štěpnou řetězovou reakci. Proto se regulace H3BO3 používá během normálního provozu k regulaci výkonu reaktoru.
Bezpečnost
Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[4]
Reference
- Boric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin: Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. S. 239. (slovensky)
- ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru. www.nri.cz [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-25.
- Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek[nedostupný zdroj]
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina boritá na Wikimedia Commons
