Boleslav III. Minsterberský

Jeho otcem byl kníže Mikuláš Malý Minsterberský z rodu slezských Piastovců a matkou Anežka z Lichtenburka († 1370), z východočeského rodu Žlebských z Lichtenburka.[1] V době úmrtí svého otce v roce 1358 nebyl Bolko III. plnoletý, proto za něj zpočátku vládla matka. Vládu převzal roku 1360 a stejně jako dva jeho předchůdci pokračoval ve výprodeji své země. Po smrti svého strýce Bolka II. Minsterberského v roce 1368 se neúspěšně pokusil dostat ke svému dědictví.

Roku 1369/1370 se Bolko oženil s Eufemií († 1411), dcerou vévody Boleslava Bytomsko-Kozelského. Eufemie byla roku 1364 poprvé provdána za Václava z Falkenberka, který zemřel roku 1369. Měli osm dětí, z nichž syn Jindřich († 1420) byl posledním mužským potomkem této rodové větvě.

Sňatkem Bolko III. získal město Gliwice, ale již v roce 1373 ji prodal Konrádovi II. z Olešnice, který od něj v roce 1379 koupil také Kąty Wrocławskie nedaleko Vratislavi. V roce 1385 přišel také o Střelin, takže mu zůstalo jen město Minsterberk s okolím.

Bolko III. byl věrným dvořanem českého krále Karla IV., u něhož několikrát pobýval. V roce 1394 byl zatčen spolu s Karlovým synem Václavem IV. Pravděpodobně proto mu Václav IV. propůjčil v letech 1396–1400 úřad soudce dvorského soudu. Roku 1403 se ve Vídni nabídl spolu se svým synem Mikulášem († 1405) a lehnickým knížetem Ruprechtem rakouskému arcivévodovi Albrechtovi IV. jako rukojmí namísto krále Václava IV., který tam byl ve vazbě. V letech 1404–1406 byl zemským fojtem Horní Lužice.

Bolko III. zemřel 13. června 1410; jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné kryptě cisterciáckého kláštera v Jindřichově.

• Mikuláš (* 1371/85; † 1405)
• Jan I. Minsterberský († 1428), kníže
• Jindřich II. Minsterberský/Hernryk II. († 1420), kníže
• Eufémie († 1447), provdána za Fridricha III. von Oettingen, z franskošvábského šlechtického rodu
• Katharina († 1422), provdána za Přemysla I. knížete Opavského
• Anežka († um 1443)
• Hedvika/Jadwiga (* kolem 1370; † v dětském věku)
• Eliška († v dětském věku)