Boj u hájenky Zlatý jelen

Boj u hájenky Zlatý jelen byl ozbrojený střet skupiny partyzánů s německými policisty a protektorátními četníky. Šlo o první boj partyzánské skupiny Olga.

Boj u hájenky Zlatý jelen
konflikt: druhá světová válka

Pomník na místě události
trvání: 6. února 1945
místo: Ždánický les, jižní Morava
zeměpisné souřadnice: 49°5′30″ s. š., 16°58′58″ v. d.
výsledek: úspěch partyzánů
strany
Českoslovenští partyzáni Německá říše Německá říše
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
velitelé
Rudolf Venhuda Paul Dautert

síla
6 partyzánů 5 Němců a 9 četníků
ztráty
1 mrtvý a 2 ranění 1 raněný

Nástin událostí

Pomník Jiřímu Jirovskému

Na počátku roku 1945 vznikl v Nemochovicích partyzánský oddíl Olga. Jeho velení převzal Josef Houfek. Skupina okamžitě začala shánět od lesníků zbraně. Bylo získáno několik loveckých zbraní a oddíl se rozrůstal. Tato činnost však zalarmovala okupační síly v okolí.

Dne 6. února odpočívala skupina šesti partyzánů v hájence Zlatý jelen. Místní hajný, Stanislav Dunaj, s nimi spolupracoval. Když se však chystali k odchodu, objevila se u hájenky skupina příslušníků německého Jagdkommanda z Žarošic a protektorátních četníků. Začala přestřelka, v níž měli partyzáni nevýhodu jak početní, tak ve vybavení. Přesto se jim povedlo těžce zranit četníka Petra Jahodu. Během boje byl však raněn a poté na místě umučen německým Jagdkomandem[1] partyzán Jiří Jirovský a zraněni byli velitel skupiny Rudolf Venhuda a Ladislav Verner. Partyzáni se schovali do seníku a poté uprchli do Brankovic. Hajný Dunaj byl následně zatčen, ale válku přežil.

Po boji

Tento střet ukázal, že využití loveckých zbraní je proti Němcům nevýhodné a oddíl začal ukořisťovat vojenské zbraně, a to především od maďarských vojáků. Po válce na místě vznikly dva pomníky. Na nějakou dobu se do hájenky vrátil hajný Dunaj, ale brzy ji opustil. V šedesátých letech pak byla budova zbourána. Pamětní deska Jiřímu Jirovskému, zakládajícímu členu skautského vodáckého oddílu v Kroměříži, byla umístěna na jejich loděnici u vodní elektrárny Strž.

V roce 1947 byl Josef Houfek odsouzen na tři roky vězení pro násilné udržování kázně (včetně poprav bez soudu) ve své jednotce.[2] [3]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.brezovylistek.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  2. Houdek vraždil bez partyzánského soudu. Národní obroda. 27. 8. 1947. Dostupné online.
  3. Houfek odsouzen do těžkého žaláře na tři roky. Národní obroda. 28. 8. 1947, s. 5. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.