Bohumil Doubek (podnikatel)

Jeho rodiči byli Mgr. Zdeňka Doubková a Bohumil Doubek starší,[1] měl dvě sestry a byl otcem dvou dětí.[2][3] Absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou v Hellichově ulici v Praze.[4]

Jeho firma Workpress původně nabízela e-razítka, stočky, razítka datová, kapesní, číslovací, textová, samobarvící, sestavovací, dřevěná Trodat, Colop a Shiny, razítko v propisce, tužce i v luxusním peru, vícebarevné otisky, reklamní předměty a gravírování laserem, ofsetový a digitální tisk, sítotisk a potisk textilu, ALU hliníkové vizitky, letáky, kopírování, laminaci a kroužkovou vazbu.[5] Celopolepy, opravy laku a colorchange vozidel nyní poskytuje v původním sídle firmy Workpress v Jesenické ulici v Plzni jeho mladší sestra Pavlína pod novým názvem Creaprint.[6]

V roce 2012 vznikl projekt Workpress Aviation,[7] (WPA) v němž se stal jediným vlastníkem. Spolu s kamarádem Jiřím Heckelem (ředitel WPA[8]) se ponořil do výroby komponentů z různých typů materiálů pro letecký průmysl. Úspěchem bylo získání velkých klientů. Jejich produkty využívají přední letecké společnosti Airbus, Lufthansa, Air China, Blue Wings, Boeing, Bell Helicopter, Saab, Air Castle, Zodiac Aerospace a mnohé další.[9]

Na webu Svět tisku Ivan Doležal popsal, že Doubek je u nás průkopníkem nové revoluční značkovací technologie Eloxprint.[10]

Sídlo firmy WPA ve Folmavské ulici na Borských polích získalo v roce 2016 titul Stavba roku Plzeňského kraje[11] v kategorii průmyslové stavby. Stavba se skládá z administrativní třípodlažní části a jednopodlažní výrobní haly.

Chvátalův mlýn v obci Šťáhlavy na Plzeňsku prošel za posledních deset let rozsáhlou rekonstrukcí, byly navýšeny obytné prostory a vznikl zde „Bobešland“,[12] v něm se nacházel mimo jiné bar, jacuzzi, velký bazén s tobogánem z patra, vinný sklep, střelnice a další. Jednou z nemovitostí v jeho vlastnictví byl penthouse v Divadelní ulici v Plzni, kde žil s družkou Annou.[2]

Zvládal hru na většinu hudebních nástrojů^[zdroj?!] a v mládí měl s přáteli hudební skupinu.^[zdroj?] Ve Chvátalově mlýně[4] měl plně vybavenou zkušebnu, kde rád hrál.

Mezi jeho oblíbená auta dlouho patřila coupe BMW.^[zdroj?] Později vozový park rozšířil o limuzínu Chrysler, která dostala růžovou barvu, čímž se z ní stalo jeho poznávací znamení.^[zdroj?] Na pracovní schůzky využíval vůz Maybach a jako poslední zařadil do sbírky ikonické Lamborghini ve žluté barvě.^[zdroj?]

V sobotu 12. prosince 2015 časně ráno projela zákazem vjezdu přes Karlův most růžová limuzína s plzeňskou registrační značkou, přičemž původní řidič, údajně majitel vozu, přešel most pěšky za autem. Posádka byla podle některých svědků zjevně opilá. 29letý muž, který most přejel jako řidič, nebyl policií přistižen za volantem a následně odmítl veškeré zkoušky na zjištění toho, zda řídil pod vlivem alkoholu či drog a na místo si ihned přivolal svého právníka.[13][14] Po Doubkově havárii a úmrtí se objevily informace, že šlo tehdy o Doubkův vůz, který údajně Doubek řídil.[15]

Přikoupením okolních pozemků kolem Chvátalova mlýna vznikl prostor pro heliport.[16] Pro létání využíval vrtulník Robinson R44.[17] Ve vlastnictví WPA byly tyto vrtulníky dva. Jeden z nich byl v červnu 2018 poškozen vandaly, škoda byla tou dobou vyčíslena na 2 miliony Kč.[18] Ač pan Doubek nabízel za informace vedoucí k dopadení pachatele částku 200 000 Kč, žádní svědkové se nepřihlásili.

Dne 5. září 2018 zahynul poté, co se jeho vrtulník při vyhlídkovém letu zřítil na opuštěnou tovární halu na Borských polích. Při nehodě spolu s ním zahynula delegace tří thajských investorů, které na vyhlídkový let vzal – prezident Thajské asociace subdodavatelů Chanatip Surachaisitikul a vrcholní thajští manažeři Chanpim Sarutanon a Ekkarat Lekpornprasert.[19] Podle zjištění vyšetřovatelů v době nehody kolovalo v krvi pilota 1,97 promile alkoholu.

Podle anonymního článku na anonymním webu krimi-plzen.cz byl Doubek „výborný a velmi zkušený pilot, který měl nalétáno stovky hodin, ale létal velmi ostře a pilotáž si dovedl pořádně užít“.[19] Podle citované nejmenované osoby, kterou několikrát také svezl, se při pilotování vrtulníku prý asi i vytahoval a hlavně si užíval strachu svého pasažéra, ale bylo prý vidět, že stroj má pevně v ruce a létání miloval.[19]

Podle médií se po havárii na sociálních sítích rozjely velké diskuze, jejichž účastníci se shodovali, že Doubek si prý o neštěstí koledoval tím, jak riskantně létal. Asi hodinu před havárií prý kroužil kolem věže katedrály na náměstí, jindy prý riskantně přistával u fotbalového stadionu.[20] Toto časté přistávání a nízké průlety na Slovanech má podle webu krimi-plzen.cz „na triku“ zcela jiný pilot a ve zcela jiném vrtulníku.[19]

Věnoval se různým charitativním činnostem (Pomocné tlapky o.p.s – výcvik asistenčních psů[21]) a měl zájem o zvelebování kraje (Šťáhlavský zámek ze 17. století, odkoupený Nadačním fondem přátel památek Plzeňského kraje.[22]).

Za tragický pád vrtulníku v Plzni může pilot. V opilosti nezvládl riskantní manévr