Bogdan I.

Bogdan I., nebo Bohdan I., též Bogdan Zakladatel (rumunsky: Bogdan Întemeietorul) byl prvním nezávislým vládcem Moldavského knížectví, poté co okolo roku 1359 setřásl uherský vliv.

Bohdan I. Zakladatel
Narození	1306
Úmrtí	1367 (ve věku 60–61 let)
	Rădăuți
Pohřben	Chrám svatého Mikuláše v Bogdaně
Potomci	Lacko Moldavský, Štěpán Bohdanovič a Markéta Moldavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho rané mladí a původ jsou obestřeny nejasnostmi a jsou předmětem sporů historiků. První záznamy o jeho osobě říkají, že vládl na panství v Maramureși (patrně zde byl voleným náčelníkem), kde se vzbouřil proti Ludvíku I. Uherskému. Bogdan a jeho poddaní odešli z Maramureșe do Moldávie. Rok je nejistý, stalo se tak někdy mezi lety 1359 až 1365. Proč Bogdan odešel právě tam není jasné, ale podle některých historiků měl Bogdan zprávy o tom, že místní Valaši jsou naladěni proti Uhrům (uherské zdroje skutečně zaznamenaly povstání místních Valachů v roce 1360). I Moldávie byla v tu chvíli pod Ludvíkovou vládou, ale Bogdan násilím vyhnal k Uhrům loajálního vojvodu Balca a zmocnil se trůnu. Ludvík I. si nedokázal Moldavsko znovu podrobit (mj. kvůli oslabení v důsledku konfliktu s Karlem IV.) a pouze v odplatě zabavil Bogdanovy statky v Maramureși (1365) a daroval je Balcovi a jeho bratrům.[1] Tím se z Moldavského knížectví stal druhý rumunský stát (vedle Valašského knížectví). Ludvík vedl proti Moldávii za Bogdanova života několik válek (jistě v letech 1366, 1368 a 1370), ale nikdy neuspěl. Podle historika Laurenţiua Rădvana Bogdanova říše zahrnovala oblast mezi Karpaty a řekou Dněstr, možná až k řece Čeremoš (dnes na Ukrajině). Královské sídlo bylo v Siretu. Bogdan zemřel v roce 1365 nebo 1367. Byl pohřben v klášteře svatého Mikuláše (dnes Bogdanův klášter) v Rădăuţi. Na trůně ho vystřídal jeho syn Laţcu (Lacko Moldavský) nebo Petru I.