Bohdan-Ihor Antonyč
Bohdan-Ihor Antonyč (ukrajinsky Богдан-Ігор Анто́нич; 5. října 1909, Novycja, Malopolské vojvodství, Polsko – 6. července 1937, Lvov, Ukrajina) byl ukrajinský modernistický básník a prozaik.
| Bohdan-Ihor Antonyč | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. října 1909 Nowica |
| Úmrtí | 6. července 1937 (ve věku 27 let) Lvov |
| Místo pohřbení | Yanivsky cemetery (49°51′3″ s. š., 23°59′50″ v. d.) |
| Povolání | básník, spisovatel, překladatel a literární vědec |
| Alma mater | Lvovská univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvůli oficiálnímu zákazu se stal známým až v polovině 60. let; od té doby značnou měrou ovlivňuje současnou ukrajinskou poetiku. V jeho díle se objevuje filosofická lyrika, náboženské, kosmologické a hédonistické motivy, ohlas lemkovského folklóru a pohanské symboliky; vliv Omara Chajjáma, Walta Whitmana, Gabriela d'Annunzia. Zemřel ve věku 28 let po komplikovaném zánětu slepého střeva.
Legendami opředený život a dílo B.-I. Antonyče inspirovalo Jurije Andruchovyče k napsání románu Dvanáct obručí.
Dílo
- Autobiografie (Автобіографія)
Bohdan-Ihor Antonyč - Zelená Evangelia (Зелена Євангелія), Lvov, 1938;
- Kniha Lva (Книга Лева), Lvov, 1936;
- Na druhém břehu (На другому березі – nedokončený román)
- Pozdrav životu (Привітання життя), Lvov, 1931;
- Píseň o nezničitelnosti hmoty (Пісня про незнищенність матерії)
- Rotace (Ротації), Lvov, 1938.
- Tři prsteny (Три перстені), Lvov, 1934;
- publicistické statě
- překlady R. M. Rilka
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антонич Богдан-Ігор Васильович na ukrajinské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdan-Ihor Antonyč na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohdan-Ihor Antonyč
- Život a dílo Antonyče na strankach iliteratura.cz
