Bogdan Nestorović
Bogdan Nestorović (v srbské cyrilici Богдан Несторовић; 28. dubna 1901, Bělehrad, Srbské království - 28. prosince 1975, Bělehrad, Jugoslávie) byl srbský a později jugoslávský architekt.
| Bogdan Nestorović | |
|---|---|
| Narození | 28. dubna 1901 Bělehrad, Srbské království |
| Úmrtí | 28. prosince 1975 (ve věku 74 let) Bělehrad, Jugoslávie |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Nestorovićův otec Nikola byl významným srbským architektem, který navrhl několik významných budov (např. Národní muzeum v Bělehradě, nebo budovu první bělehradské banky). Sám Branko studoval architekturu v Bělehradě (zakončil v roce 1923) a později také v Paříži. Díky tomu navázal dobré kulturní vztahy s francouzskými architekty. Většinu svého života strávil na Architektonickém oddělení Technické fakulty Univerzity v Bělehradě, kde přednášel technologii výstavby budov a poznávání jednotlivých architektonických stylů. Hlavní část vlastních budov realizoval před druhou světovou válkou.
Práce
Mezi jeho známé objekty, které navrhl patří například budova tiskové agentury Tanjug, dále Dům Vitomira Konstantinoviće, Dům řemesel či budova národního muzea v Užici. Navrhl také řadu budov finanční správy po celé Jugoslávii. Je jedním ze spoluarchitektů chrámu svatého Sávy, který však začal být podstatněji budován až po Nestorovićově smrti.
V roce 1971 dostal ocenění Sedmojulska nagrada (Sedmého června) za celoživotní dílo.
