Boeing Orbital Flight Test

Mise Boeing Orbital Flight Test úspěšně odstartovala dne 20. prosince 2019 v 11:36:43 světového času (UTC) pomocí nosné rakety Atlas V N22 ze startovacího komplexu 41 na mysu Canaveral. V 11:59 UTC detekoval NORAD objekt na oběžné dráze 191 × 76 km se sklonem 51,63°. Na palubě kosmické lodi byla místo posádky figurína se jménem Rosie the Astronaut (odkazovala na americkou kulturní ikonu všech těžce pracujících žen v továrnách a loděnicích během druhé světové války, nazvanou Rosie the Riveter – Dělnice Rosie). Figurína během celého letu monitorovala pomocí zabudovaných senzorů podmínky, které by působily na posádku. Po oddělení od nosné rakety se však Starliner ocitl v problémech. Palubní počítač dostával nesprávné informace o údaji MET (Mission Elapsed Time - uplynulý čas mise). Důsledkem této chyby se zážeh OIB (Orbital Insertion Burn - zážeh pro usazení na oběžné dráze) neuskutečnil v plánovaném čase. Manévr OIB je potřebný k tomu, aby se loď usadila na parkovací dráze a mohla se začít včas přibližovat k ISS. Kvůli zmíněnému problému začal počítač lodě provádět i nadbytečné korekční zážehy malými orientačními tryskami, čímž loď spotřebovala více pohonných látek, než bylo v této fázi letu optimální. Řídící středisko se tak rozhodlo poslat Starlineru příkaz k provedení zážehu OIB. Loď však v té době letěla nad oblastí pokrytou družicemi TDRS, které zajišťují přenos dat mezi objekty na nízké oběžné dráze a povrchem Země. Příkaz k zážehu OIB se k Starlineru dostal až o osm minut později, než měl. Kosmická loď se sice dostala na stabilní oběžnou dráhu, ale její přílet k ISS se značně zkomplikoval. Starliner mohl k stanici přiletět pomocí výrazných úprav oběžné dráhy, ale na tento manévr už neměl dostatek paliva. Další možnost příletu k ISS spočívala v menších korekcích dráhy, ale ty byly z časového hlediska nad limity lodě. Starliner vydrží před připojením ke stanici samostatně fungovat přibližně pět dní. Odborníci z firmy Boeing následně vyslali k Starlineru příkaz k zorientování lodě fotovoltaickým panelem k Slunci, aby se nabily palubní akumulátory a Starliner mohl nadále fungovat. NASA a Boeing nakonec rozhodly, že kosmická loď zůstane na oběžné dráze dva dny a potom přistane v areálu raketové střelnice White Sands Missile Range v Novém Mexiku, kde měla původně přistát 28. prosince. Ještě týž den, 20. prosince, Starliner provedl za tímto účelem dvě malé korekce dráhy.[1][2]

Kromě operací potřebných k přiblížení a spojení s ISS se Starlineru během 2 dnů ve vesmíru podařilo splnit ostatní hlavní cíle zkušebního letu na oběžné dráze. Dne 22. prosince 2019 ve 12:23 UTC kosmická loď začala brzdící zážeh, který trval 55 sekund. O tři minuty později se od lodě oddělil servisní modul a ve 12:46 UTC návratový modul lodě Starliner kontrolovaně vstoupil do horních vrstev atmosféry. Ve 12:58:53 UTC Starliner úspěšně přistál v poušti v areálu White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Kosmická loď z této mise má letět i na první operační let Starlineru s posádkou na ISS. Misi má velet astronautka Sunita Williamsová, která vybrala pro tuto loď jméno Calypso.[3]

• 
  Kosmická loď CST-100 Starliner a nosná raketa Atlas V N22 během přípravy na let, 21. listopadu 2019
• 
  Převoz nosné rakety na startovací rampu 41, 18. prosince 2019
• 
  Raketa Atlas V N22 na startovací lampě
• 
  Start mise Boeing Orbital Flight Test ze startovního komplexu 41, 20. prosince 2019
• 
  Návrat Starlineru do atmosféry. Pohled z kamery na palubě letadla WB-57 NASA
• 
  Návratový modul lodě Starliner klesá na padácích po odhození už nepotřebného tepelného štítu
• 
  Přistání Starlineru v poušti v areálu raketové střelnice White Sands Missile Range v Novém Mexiku, 22. prosince 2019
• 
  Návratový modul krátce po přistání
• 
  Pátrací a záchranné týmy na místě přistání