Boeing XF8B

Boeing XF8B byl prototyp jednomotorového palubního stíhacího letounu s dlouhým doletem vyvíjený firmou Boeing v době druhé světové války. Předpokládalo se, že bude operovat na Pacifickém bojišti proti Japonsku z palub amerických letadlových lodí, které budou moci zůstat v bezpečí mimo dolet většiny japonských letounů. Víceúčelová konstrukce XF8B však nebyla vyvíjena jen pro stíhací úkoly, ale i jako dálkový doprovodný stíhač, střemhlavý bombardér a torpédový bombardér. Aby mohl fungovat v těchto odlišných rolích, obsahovala jeho konstrukce řadu novátorských prvků. Přes své nesporné kvality, XF8B nebyl nikdy sériově vyráběn.

Boeing XF8B
Určenípalubní stíhací letoun
VýrobceBoeing
ŠéfkonstruktérR. (Dick) Stith
První let27. listopadu 1944
Vyřazenosešrotován 1950
UživatelUS Navy
USAAF
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

XF8B-1, interně označený firmou Boeing jako Model 400, byl ve své době největší a nejtěžší jednomístnou, jednomotorovou americkou stíhačkou. Boeing svůj projekt optimisticky označoval jako stíhačka 5 v 1 (stíhací letoun, přepadový stíhač, střemhlavý bombardér, horizontální bombardér a torpédový bombardér). Byl poháněn jedním pístovým motorem Pratt & Whitney XR-4360-10. Byl to hvězdicový 28válec o výkonu 3 200 koní, který poháněl dvě protiběžné, třílisté vrtule. Velké křídlo bylo sklápěcí. V trupu letounu byla zabudována pumovnice a velké palivové nádrže (přídavné nádrže mohly být zavěšeny pod křídlem). Předpokládaná výzbroj se skládala ze šesti kulometů ráže 12,7 mm, nebo šesti kanónů ráže 20 mm v křídle. Podvěšeno mohlo být 2 900 kg pum či dvě torpéda o hmotnosti 900 kg. Letoun měl kapkovitý překryt kabiny a mohutný záďový podvozek.

Výroba tří prototypů XF8B (sériová čísla 57984-57986) začala v květnu 1943. Do konce války byl dokončen pouze jeden z nich. Jeden prototyp testovalo na základně Eglin americké armádní letectvo.

Testy

Pro snadnější testování nesly dva z prototypů druhého člena posádky – palubního inženýra. Prototypy byly testovány do roku 1946 armádním letectvem a do roku 1947 námořnictvem. Výkony byly slibné, ale konec války v Pacifiku a změna mezinárodní situace vedly k tomu, že se firma Boeing více soustředila na vývoj strategických bombardérů a dopravních letadel. Po válce také nastoupila první generace proudových letadel, což vedlo k masovému rušení projektů pístových letadel. USAAF navíc v té době ztratilo o projekt zájem a námořnictvo by si v takové situaci objednalo jen malou sérii. Boeing proto sám projekt jako neperspektivní zrušil. Prototypy byly do roku 1950 sešrotovány.

Specifikace

Boeing XF8B-1
Boeing XF8B

Technické údaje

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 16,5 m
  • Délka: 13,1 m
  • Výška: 5,0 m
  • Nosná plocha: 45,4 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 6132 kg
  • Vzletová hmotnost: 9302 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 9839 kg
  • Pohonná jednotka:hvězdicový motor Pratt & Whitney XR-4360-10
  • Výkon pohonné jednotky: 3000 hp (2240 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 695 km/h
  • Dostup: 11 400 m
  • Stoupavost: 850 m/min
  • Dolet: 3669 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing XF8B na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.