Božurište
Božurište (bulharsky Божурище) je město ležící v západním Bulharsku, v Sofijské kotlině na severovýchodním úpatí pohoří Ljulin. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přes 5 tisíc obyvatel.
Božurište Божурище | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°45′46″ s. š., 23°11′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 573 m n. m. |
Stát | Bulharsko |
oblast | Sofijská |
obština | Božurište |
Božurište | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 5 093 (2020[1]) |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 07112 |
PSČ | 2227 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Historie města je spojena s armádou. V roce 1897 byly na území obce Gurmazovo postaveny stáje pro vojenské koně. Kolem nich se postupně začalo rozrůstat sídlo složené ze soukromých a státních budov. Vesnice byla pojmenována podle divokých pivoněk rostoucích v hojném množství na zdejších lukách. V roce 1906 se u jezdeckých skladů uskutečnil první let balónem v Bulharsku a záhy poté v roce 1912 zde byly postaveny první letištní budovy. V tomtéž roce bylo letiště napojeno na železnici do Sofie. V roce 1914 bylo sem přemístěno ze Sofie polní letiště, které se nacházelo severně od dnešního hlavního nádraží. V srpnu 1915 odtud vzlétlo první bulharské letadlo a o několik měsíců později zde byla zřízena první letecká škola v zemi.
Po porážce Bulharska v první světové válce musela být vojenská letadla zničena, ale letiště bylo nadále využíváno k civilním účelům, především pro přepravu poštovních zásilek. V roce 1925 byla v obci zřízena státní letecká dílna, která vyvíjela a vyráběla letadla. Následujícího roku byla letecká škola přesunuta do Kazanlăku. V roce 1927 odtud začala společnost Bunavad zajišťovat pravidelné osobní lety. V roce 1934 se stala ves sídlem obštiny. V roce 1937 bylo obnoveno bulharské vojenské letectvo a letiště Božurište se stalo základnou jeho první letky, nicméně zůstalo využíváno i pro civilní účely. Letiště hrálo důležitou roli při obraně Sofie během druhé světové války.
V roce 1947 bylo otevřeno nově vybudované sofijské civilní letiště Vražebna. Zároveň byla v dědině Dobroslavci vybudována nová letecká základna vyhovující proudovým letadlům. V roce 1948 bylo letiště předáno organizaci na podporu obrany a v následujících desetiletích bylo využíváno k výcvikovým letům a parašutismu. V padesátých letech také postupně zanikly vojenské stáje. Po uzavření vojenského letiště si město zachovalo vojenský význam, protože se stalo centrem protivzdušné raketové obrany. V roce 1997 bylo Božurište povýšeno na město. V roce 2005 byla letištní plocha prodána soukromé společnosti, ale budova letiště byla v roce 2008 prohlášena kulturní památkou.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 5 974 obyvatel a je zde trvale hlášeno 5 093 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]
Odkazy
Poznámky
- Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Božurište na Wikimedia Commons