Božena Komárková

Vystudovala filozofii, historii a zeměpis na Masarykově univerzitě. V letech 1935 až 1939 vyučovala na gymnáziu v Ivančicích. Poté byla přeložena do Ostravy, kde se zapojila do činnosti odbojové organizace Obrana národa.[2] V lednu 1940 byla zatčena, poté odsouzena k dvanácti letům káznice. Ve vězení byla až do roku 1945. Po skončení druhé světové války se vrátila do Brna, od září 1945 do června 1948 vyučovala filozofii na klasickém gymnáziu. Poté s ní byl z ideologických důvodů rozvázán pracovní poměr[3] a od července 1952 jí byl vyplácen invalidní, později starobní důchod.

Už od studentských let se angažovala v křesťanském (především evangelickém) studentském hnutí, které v českých zemích organizovala YMCA. Po zrušení této organizace v roce 1950 iniciovala vznik lesních studentských brigád, které také od roku 1952 vedla. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77 a podílela se na její činnosti. Publikovala v řadě strojopisných edicích a sbornících. Mnohé její příspěvky vyšly v zahraničí. Představila se v nich jako filozofující socioložka, která z křesťanských pozic interpretuje vývoj moderní a postmoderní společnosti a zdůrazňuje nezadatelnost lidských a občanských práv. Za habilitační spis Původ a význam lidských práv jí na basilejské univerzitě udělili v roce 1982 čestný doktorát teologie, v roce 1992 byla jmenována docentkou v oboru dějin filozofie na Masarykově univerzitě. Dne 28. října 1991 jí prezident Václav Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka za celoživotní zápas o demokracii.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Božena Komárková
• Obrázky k tématu Božena Komárková na Obalkyknih.cz
• „Neskladná“ teoložka a filozofka Božena Komárková idnes.cz 18. 7. 2009
• Osoba Božena Komárková ve Wikicitátech

• Charta 77