Bořetice (okres Břeclav)

Název se vyvíjel od varianty de Poratiz (1222), v Borzetycz (1349), v Borzeticz (1361), Borzeticz (1392), na Borzeticzich (1497), z Borzeticz (1522), Boržetycze (1610), Boržeticz (1673), Porschetitz (1720), Boržeticz (1751), Bořetitz a Bořetice (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bořata, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Bořatových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Bořetic.[3]

První dochovaná zmínka o Bořeticích se nalézá v latinsky psané Listině přítlucké z roku 1222, ve které olomoucký biskup Robert určil farní právo kostelu v Přítlukách a na níž je uveden bořetický dědičný rychtář Vít (Wido iudex de Poratitz).[4] Ve středověku vystřídaly mnoho majitelů, v roce 1447 získal obec Jan Kuna z Kunštátu, významný místní hospodář a stavitel. Po něm obec spravoval syn Heralt Kuna z Kunštátu.[4]

Po smrti Heralta v roce 1524 se obce ujala vdova, Magdalena z Lomnice, a následně její vnuk z rodu Tetourů z Tetova. Ti pozvali do vsi asi 60 habánů (novokřtěnců). V roce 1571 byla ves prodána Janu Kropáčovi z Nevědomí, po určitých peripetiích získala vesnici Bohunka ze Žerotína a posléze její syn Zdeněk Žampach z Potštejna. V roce 1605 byly habánské osady včetně Bořetic vypleněny Bočkajovci a údajně zničili místní středověký kostelík, společný dům habánské komuny, tvrz a další usedlosti. O těchto škodách však se v následujících listinách z neznámých důvodů vůbec nehovoří. Na počátku 17. století habáni z vesnice, stejně jako ze zbytku Moravy, vypuzeni.[4]

Během třicetileté války byla vesnice několikrát pleněna, ale ne zcela zničena. Kostel zničený v roce 1605 měl být obnoven už v roce 1680, ale práce byly zastaveny, a tak byla na hřbitově alespoň vystavěna kaple (která byla počátkem 18. století přestavěna na kostel). Na konci 17. století byla obec prodána Lichtenštejnům a Marie Antonie z Lichtenštejna iniciovala v Bořeticích některé významné stavby včetně kostela sv. Anny, který sloužil jako poutní kostel.[4]K obnově fary došlo roku 1879, od roku 1882 má škola, zřízená roku 1826, vlastní budovu. Další školní budova byla zbudována roku 1930.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 296 domech 1212 obyvatel. 1205 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1186 římských katolíků, 18 evangelíků, 3 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.[5]

Od roku 1990 do roku 2006 byl starostou Václav Petrásek. V letech 2006 až 2014 zastával tuto funkci Václav Surman (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen František Petrásek (Vinaři za obce krásnější).[9]

• Kostel svaté Anny
• Hřbitovní zeď s barokní branou
• Smírčí kámen
• Boží muka v Zázmoníkách
• Boží muka u Rozhledny
• Poklona svatému Floriánu
• Poklona svatému Janu Nepomuckému
• Rozhledna Kraví hora

• V roce 2005 získala obec v 11. ročníku soutěže titul Vesnice roku.[12]
• 11. června 2006 zde byla otevřena dřevěná rozhledna. Celková výška je 15 metrů, nejvyšší ze čtyř vyhlídkových ploch leží ve výšce 12 m.
• V květnu 2009 zde bylo otevřeno letiště pro ultralighty jako hangár slouží starý zemědělský sklad meruněk.
• V obci byla v roce 2000 „vyhlášena“ recesistická vinařská Svobodná spolková republika Kraví hora.[13]

• 
  kostel svaté Anny
• 
  obecní úřad
• 
  nová náves u obecního úřadu
• 
  bývalý mlýn, nyní hotel
• 
  vinný sklep ZD Bořetice
• 
  zvonička
• 
  Kraví hora, vinné sklepy
• 
  Kraví hora, vinné sklepy