Boříkovy lapálie (seriál)
Boříkovy lapálie jsou československý televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1973 vysílala. Čtyřdílná minisérie vznikla na motivy příběhů ze série Boříkovy lapálie spisovatele Vojtěcha Steklače, který také napsal scénář. Podle něj natočil seriál režisér Ludvík Ráža. Pojednává o partě dětí v čele s Boříkem, kteří zažívají různá dobrodružství. Podle boříkovských příběhů byly natočeny také seriály Ahoj, sídliště (1988) a Strašidla a spol. (1993).
Boříkovy lapálie | |
---|---|
Žánr | rodinný |
Formát | minisérie |
Předloha | série povídek Boříkovy lapálie |
Dramaturgie | Helena Sýkorová |
Scénář | Vojtěch Steklač |
Režie | Ludvík Ráža |
Hrají | Richard Medek Gustav Bubník Miloš Filipovský Josef Vytasil Roman Skamene Michal Horák Evženie Rážová |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 4 (seznam dílů) |
Obvyklá délka | 35–50 min |
Produkce a štáb | |
Kamera | František Vlček |
Hudba | Ladislav Simon |
Produkční společnost | Československá televize Krátký film Praha |
Distributor | Československá televize |
Premiérové vysílání | |
Stanice | I. program |
Formát obrazu | černobílý, 4 : 3 |
Vysíláno | 26. prosince 1973 – 29. prosince 1973 |
Posloupnost | |
Související | Ahoj, sídliště Strašidla a spol. |
Boříkovy lapálie na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příběh
Parta dětí, kterou vedle vedoucího Boříka tvoří také jeho kamarádi Čenda, Mirek a Aleš, zažívá různá dobrodružství ve městě. Jejich velkým protivníkem je třídní šprt Bohoušek.
Obsazení
- Richard Medek jako Bořík
- Gustav Bubník jako Čenda
- Miloš Filipovský jako Mirek
- Josef Vytasil jako Aleš
- Roman Skamene jako Roman, Čendův bratr a pionýrský vedoucí
- Michal Horák jako Bohoušek
- Evženie Rážová jako Růženka
Produkce
Seriál Boříkovy lapálie vznikl na základě popularity příběhů Vojtěcha Steklače, které ve stejnojmenné sérii vycházely v časopise Ohníček. Některé z nich se roku 1970 dočkaly knižního vydání. Scénář pro čtyřdílný seriál napsal sám Steklač, režíroval jej Ludvík Ráža. V hlavních rolích Boříka a jeho party se představili Richard Medek, Gustav Bubník, Miloš Filipovský a Josef Vytasil.[1] Pro Československou televizi natočil seriál Krátký film Praha. Jeden díl byl natočen v roce 1972, zbylé tři roku 1973.[2][3]
Hudbu složil Ladislav Simon.[1]
Vysílání
Minisérii Boříkovy lapálie uvedla Československá televize na I. programu v prosinci 1973. První díl měl premiéru 26. prosince 1973,[4] v následujících dnech byly odvysílány další, takže poslední díl byl uveden 29. prosince 1973.[5] Seriál byl zařazen do odpoledního vysílání, začátky jednotlivých dílů o délce od 35 do 50 minut byly v rozmezí od 15.30 do 16.05 hodin.
Seznam dílů
Č. v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
---|---|---|---|---|
1 | Haraburďárna | Ludvík Ráža | Vojtěch Steklač | prosince 1973 | 26.
2 | Rajská jablíčka | Ludvík Ráža | Vojtěch Steklač | prosince 1973 | 27.
3 | Tygr | Ludvík Ráža | Vojtěch Steklač | prosince 1973 | 28.
4 | Detektivové | Ludvík Ráža | Vojtěch Steklač | prosince 1973 | 29.
Přijetí
Jiří Moc ve své publikaci Seriály od A do Z z roku 2009 uvedl, že humor Steklačových příběhů, který byl podstatnou složkou povídek, se autorům seriálu „podařilo přenést […] do televizní podoby docela přirozeně“.[1]
Související díla
Vojtěch Steklač napsal scénáře i k dalších dvěma seriálům s Boříkem a jeho kamarády: Ahoj, sídliště (vysílán 1988) a Strašidla a spol. (vysílán 1993).
Odkazy
Reference
- MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 14.
- Krátké filmy: Dokumentární a zakázková tvorba – filmy dokončené v roce 1972 (I.). Filmový informační bulletin. 1973, čís. 2, s. 6–12. Dostupné online.
- Krátké filmy: Z tvorby dramaturgicko-výrobní skupiny zakázkových filmů pro Čs.televizi. Filmový informační bulletin. 1973, čís. 10, s. 4–5. Dostupné online.
- Televize 22.–28. prosince. Květy. 1973, čís. 51, s. 56–57. Dostupné online.
- Televize 29. prosince – 4. ledna. Květy. 1973, čís. 52, s. 56–57. Dostupné online.