Bnej Darom

Leží v nadmořské výšce 38 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině.

Obec se nachází 4 kilometry od břehu Středozemního moře, cca 29 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 51 kilometrů západně od historického jádra Jeruzalému a 3 kilometry severovýchodně od přístavního města Ašdod. Bnej Darom obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Bnej Darom je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 4, jež se severně od vesnice kříží s dálnicí číslo 41 a dálnicí číslo 42. Paralelně s dálnicí číslo 4 vede i železniční trať z Javne směrem do Ašdodu a Aškelonu.

Bnej Darom byl založen v roce 1949.[2] Na jaře 1949 se zde usadila skupina Židů, kteří krátce předtím museli během války za nezávislost opustit svou vesnici Kfar Darom v nynějším Pásmu Gazy dobytou Araby. Po několika měsících je posílila skupina dalších osadníků - Židů z Afriky a jižní Ameriky. Obyvatelé byli napojeni na náboženskou sionistickou organizaci ha-Po'el ha-Mizrachi. Správní území mošavu bylo vyměřeno na 3000 dunamů (3 kilometry čtvereční).[3][4]

Původně šlo o kolektivně hospodařící kibuc, který se roku 1961 proměnil na mošav. Místní ekonomika byla založena na zemědělství. Na jižní straně obce byla dodatečně založena nová obytná čtvrť. V obci fungují zařízení předškolní péče o děti.[3]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bnej Darom Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 629 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 8,1 %.[1]