Blaj
Blaj (maďarsky: Balázsfalva; německy: Blasendorf) je město v župě Alba (v rumunském Sedmihradsku), středisko rumunské řeckokatolické církve. V roce 2011 zde žilo 20 630 obyvatel.
Blaj | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°10′31″ s. š., 23°54′52″ v. d. |
Stát | Rumunsko |
Župa | Alba |
Historická země | Sedmihradsko |
Blaj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 98,93 km² |
Počet obyvatel | 20 630 (2011) |
Hustota zalidnění | 208,5 obyv./km² |
Etnické složení | 84% Rumuni |
Náboženské složení | 71% řečtí katolíci |
Správa | |
Starosta | Gheorghe Valentin Rotar |
Vznik | 1271 |
Oficiální web | primariablaj |
Telefonní předvolba | (+40) 02 58 |
PSČ | 515400 |
Označení vozidel | AB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Původ názvu města
První zmínka pochází z roku 1252, kdy oblast u místní řeky koupil německý šlechtic Herbord s svým bratrem Laurentiusem. Herbordůn syn Blaise Cserei zdědil v roce 1313 celý majetek a pojmenoval osadu po sobě. V průběhu dějin město získalo latinský název Villa Blasii a maďarský Balázsfalva.
Stručná historie
Původně vznikla osada jako místo pro dvacet rodin. Během 17. století byla vesnice několikrát vypleněna Turky. Centrem místní řeckokatolické církve se Blaj stal v roce 1687, kdy na úkor Turecka získalo vliv v tehdejším Sedmihradsku Rakouské císařství. Zlom v historii města přišel v roce 1737, kdy bylo biskupství řeckokatolické církve přesunuto z Făgăraș právě do Blaje. Nastal rychlý rozvoj osady, která získala už v roce 1739 městská práva. První rumunsky vyučující škola byla otevřena právě zde v roce 1754. Blaj se stal také jedním z prvních míst, kde se začala rumunština zapisovat latinkou místo cyrilice a taktéž město bylo u začátků rumunského národního obrození. Působil zde Inocențiu Micu-Klein a jeho následovníci Samuel Micu, Gheorghe Șincai, Petru Maior a Ion Budai Deleanu, kteří se zasloužili o osvícení rumunské kultury. V roce 1848 proběhly ve městě velké bouře proti připojení Sedmihradska k tehdejším Uhrám.
Těžkou ránu pro město znamenal komunisty nařízený zákaz Řeckokatolické církve v Rumunsku v roce 1948. Řeckokatolická akademie byla uzavřena a Ústřední knihovna zničena. Místní inteligence byla rozptýlena po celém Rumunsku. Došlo i na zatýkání kněží a na nucené deportace.
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva v průběhu doby
Rok | 1930 | 1948 | 1956 | 1966 | 1977 | 1992 | 2002 | 2011 |
Obyvatelé | 4 618 | 6 641 | 8 731 | 15 775 | 20 826 | 22 425 | 21 819 | 20 630 |
Významné osobnosti města
- Timotei Cipariu (1805-1887) rumunský řeckokatolický duchovní, pedagog, filolog, novinář a politik
Pamětihodnosti
- Katedrála – architekt: Anton Erhard Martinelli
Hospodářtví
Region je známý produkcí bílého vína. Kromě tradičního dřevozpracujícího průmyslu je rozvinut i strojírenský průmysl. V roce 2007 zde otevřela pobočka německé firmy Robert Bosch Bosch Rexroth AG zcela novou výrobní halu produkující lineární techniku.
Doprava
Město leží na státní silnici DN 14B (spojení Bukurešť – Kluž – Oradea) a silnici DN 7 (spojení Arad – Temešvár). Železnice vedoucí z Bukurešti prochází městem a vede dál do maďarské Budapešti a rakouské Vídně. Nejbližší letiště jsou v Sibiu (60 km), Kluži (100 km) a Târgu Mureș (75 km).
Galerie
- Místní řeckokatolický kostel
- Rumunská akademie Inocenția Micu-Kleina
- Centrum města
- Centrum města
- Budova první rumunsky učící školy
- Katedrála Nejsvětější Trojice
- Interiér katedrály Nejsvětější Trojice
Partnerská města
- Allschwil, Švýcarsko
- Morlanwelz, Belgie
- Recanati, Itálie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaj na Wikimedia Commons