Blahovičník kulatoplodý

Blahovičník kulatoplodý je velmi rychle rostoucí strom (roční přírůstek 3–10 metrů)[2]. V Austrálii dosahuje výšky až 65 metrů, v Evropě pak maximálně 45 metrů.[2] Mladé exempláře mají kuželovitou korunu, starší mají kulový tvar, přičemž celek tvoří několik jednotlivých podkorun.[2] Kmen je většinou rovný a vysoký. Hladká kůra se samovolně odlupuje v dlouhých pruzích a tím zapříčiňuje, že kmen a všechny větve jsou poseté bělavými nebo barevnými skvrnami.[2] Větve jsou velmi křehké, u mladších jedinců jsou odstávající, u starších pak jsou strmě vztyčené.[2]

Jedním ze základních znaků eukalyptu jsou listy, které v průběhu růstu mění svůj vzhled. U mladých stromů blahovičníku kulatoplodého jsou podlouhle oválné, vstřícné, zakončené do špičky, 10–15 cm dlouhé,[2] modrozelené a na povrchu ojíněné, neboť jsou potažené vrstvičkou vosků. U starších stromů jsou úzké, střídavé, dlouhé až 30 cm, tmavozelené a kožovité.[2]

Květy jsou umístěny na stromě jednotlivě, dle podmínek kvetou od října do listopadu.[3] Mají miskovitý tvar. Tyčinky květu jsou bílé nebo načervenalé. Plody jsou polokulovité tobolky až 3 cm velké.[3]

Domovinou blahovičníku kulatoplodého je jihovýchodní Austrálie a také ostrov Tasmánie[3]. Dnes je hojně vysazován například ve Středomoří[2], kde je používán k vysoušení vlhkých a bažinatých ploch.[3] Hojně je také pěstován jako pokojová rostlina.

Nemá větší nároky na půdu[3], ale nemůže být pěstován v oblastech s chladnějšími zimami.[3]

Blahovičník kulatoplodý má v listech podobně jako jiné dřeviny z čeledi myrtovitých éterické oleje,[2][3] které jsou využívány ve farmaceutickém průmyslu.[2] Dřevo se používá ve stavebnictví[2] a také v papírenském průmyslu.[2]

Rod blahovičník má více než 800 druhů[4] a množství poddruhů a různých kultivarů. Na světě se mu málo dřevin může v tomto směru vyrovnat.

• 
  Listy a květenství
• 
  Opadané plody
• 
  Vzhled stromu