Blahovičník kulatoplodý

Blahovičník kulatoplodý[2] (Eucalyptus globulus), také nazývaný blahovičník australský,[3] je neopadavý listnatý strom pocházející z Austrálie.

Blahovičník kulatoplodý
Blahovičník kulatoplodý
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodblahovičník (Eucalyptus)
Binomické jméno
Eucalyptus globulus
Labill., 1800
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Blahovičník kulatoplodý je velmi rychle rostoucí strom (roční přírůstek 3–10 metrů)[2]. V Austrálii dosahuje výšky až 65 metrů, v Evropě pak maximálně 45 metrů.[2] Mladé exempláře mají kuželovitou korunu, starší mají kulový tvar, přičemž celek tvoří několik jednotlivých podkorun.[2] Kmen je většinou rovný a vysoký. Hladká kůra se samovolně odlupuje v dlouhých pruzích a tím zapříčiňuje, že kmen a všechny větve jsou poseté bělavými nebo barevnými skvrnami.[2] Větve jsou velmi křehké, u mladších jedinců jsou odstávající, u starších pak jsou strmě vztyčené.[2]

Jedním ze základních znaků eukalyptu jsou listy, které v průběhu růstu mění svůj vzhled. U mladých stromů blahovičníku kulatoplodého jsou podlouhle oválné, vstřícné, zakončené do špičky, 10–15 cm dlouhé,[2] modrozelené a na povrchu ojíněné, neboť jsou potažené vrstvičkou vosků. U starších stromů jsou úzké, střídavé, dlouhé až 30 cm, tmavozelené a kožovité.[2]

Květy jsou umístěny na stromě jednotlivě, dle podmínek kvetou od října do listopadu.[3] Mají miskovitý tvar. Tyčinky květu jsou bílé nebo načervenalé. Plody jsou polokulovité tobolky až 3 cm velké.[3]

Původní a současný výskyt

Domovinou blahovičníku kulatoplodého je jihovýchodní Austrálie a také ostrov Tasmánie[3]. Dnes je hojně vysazován například ve Středomoří[2], kde je používán k vysoušení vlhkých a bažinatých ploch.[3] Hojně je také pěstován jako pokojová rostlina.

Nároky

Nemá větší nároky na půdu[3], ale nemůže být pěstován v oblastech s chladnějšími zimami.[3]

Využití

Blahovičník kulatoplodý má v listech podobně jako jiné dřeviny z čeledi myrtovitých éterické oleje,[2][3] které jsou využívány ve farmaceutickém průmyslu.[2] Dřevo se používá ve stavebnictví[2] a také v papírenském průmyslu.[2]

Zajímavosti

Rod blahovičník má více než 800 druhů[4] a množství poddruhů a různých kultivarů. Na světě se mu málo dřevin může v tomto směru vyrovnat.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. průvodce přírodou, nakladatelství Knižní klub a Ikar, článek Blahovičník kulatoplodý str. 244
  3. Stromy, kapesní atlas, nakladatelství Slovart, článek Blahovičník australský str. 238
  4. The Plant List [online]. Dostupné online.

Literatura

  • kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
  • kolektiv autorů (hl. Gregor Aas), kapesní atlas. Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.