Blagoje Nešković

Blagoje Nešković (v srbské cyrilici Благоје Нешковић; 11. února 1907, Kragujevac, Srbsko – 11. listopadu 1984, Bělehrad) byl srbský komunistický politik, partyzán a bojovník ve Španělské občanské válce. Byl rovněž i prvním poválečným premiérem Srbska (v letech 1945–1948).

Blagoje Nešković
Nešković na poštovní známce
Narození	11. února 1907 Bělehrad
Úmrtí	11. listopadu 1984 (ve věku 77 let) Bělehrad
Alma mater	Lékařská škola Bělehradské univerzity
Povolání	politický komisař a politik
Ocenění	Řád národního osvobození Partyzánská pamětní medaile 1941
Politická strana	Svaz komunistů Jugoslávie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nešković vstoupil v roce 1935 do jugoslávské komunistické strany. Nedlouho poté odcestoval do Španělska, kde bojoval v 129. brigádě "Đuro Đaković". Po návratu do vlasti pracoval jako lékař v Bělehradě a politicky se angažoval v oblastním výboru Komunistické strany pro hlavní město. Aktivně se účastnil partyzánského boje; organizoval odbojové akce přímo v okupovaném Bělehradě, mezi které patřilo např. vydávání novin Glas v roce 1942.[1] Na 5. kongresu jugoslávských komunistů v roce 1945 byl zvolen za člena Ústředního výboru Svazu komunistů Srbska. Rovněž zastával i na tři roky pozici předsedy republikové vlády. V roce 1952 se stal místopředsedou jugoslávské vlády.

Jeho úspěšnou politickou kariéru ukončila podpora rezoluce Informbyra, po níž se musel stáhnout z veřejného života. Vrátil se k medicíně a pracoval pro laboratoře experimentální onkologie při fakultě lékařství Bělehradské univerzity. Zemřel v únoru 1984 ve věku 77 let.