Bjarnat Krawc

Narodil se ve vesnici Jitro (německy Milstrich) v zemském okrese Budyšín v Sasku. Absolvoval učitelský ústav v Budyšíně, v letech 1883–1924 působil jako učitel hudby v Drážďanech. Seznámení s dílem Bedřicha Smetany a zejména první zájezd do Prahy (1885) ovlivnily jeho další uměleckou činnost. V letech 1887–1892 studoval kompozici na drážďanské konzervatoři u Felixe Draesekeho. Po nástupu nacismu byla Krawcova díla zabavována a zakazována. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. Koncem téhož roku přesídlil do Varnsdorfu, kde o tři roky později zemřel. Jedna z jeho dcer, Hanka Krawcec, byla významnou lužickosrbskou výtvarnicí.

Ve skladatelské tvorbě se po příkladu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka inspiroval lidovou hudbou. Z díla: Smyčcový kvartet c moll (1893), symfonická svita Ze serbskeje zemje (1894), klavírní cyklus Zo serbskich honow (1899), Wendische Volkslieder - lužickosrbské lidové písně pro smíšený sbor (1899), kantáta Syrotka (1901), Šěšć spěwow za jedyn hłós z klawěrnym přewodom (1910), 33 serbskich narodnych spěwow (1925), Missa solemnis opus 79 (1932), Boža mša w serbskich kěrlušach (1938), oratorium Wójna a měr na text M. Nawky (1943-45).

Vydal řadu zpěvníků, mj. sbírku lidových písní Heimatstimmen (1903), Chwatajće, ale spěwajće (1910), Naše spěwy I, II (1930, 1931).

1889 založil spolek evangelických Lužických Srbů Čornobóh, 1893 ženský pěvecký sbor Schneiderscher Frauenchor, 1893 Volksliedchor. Po 1. světové válce organizováním mnoha koncertů přispěl k oživení hudebního života Lužice. Roku 1923 inicioval založení Svazu lužickosrbských pěveckých spolků, v roce 1927 založil lužickosrbský komorní sbor Lumir. V letech 1926-1928 vydával hudební přílohu měsíčníku Łužica Škowrončk ze serbskich honow.

Bjarnat Krawc koncertní a přednáškovou činností intenzivně propagoval lužickosrbskou hudbu v zahraničí (v Československu, Polsku a Jugoslávii) a slovanskou (zejména českou) hudbu ve své vlasti.