Bitva u Wantu
Bitva u Wantu proběhla 13. července 2008 v afghánské provincii Núristán.
| Bitva u Wantu | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Válka v Afghánistánu od roku 2001 | |||||||||
 Američtí vojáci den před bitvou u Wantu. | |||||||||
| |||||||||
| strany | |||||||||
 USA Afghánská národní armáda |
Tálibán Al-Káida
| ||||||||
| velitelé | |||||||||
| Jonathan P. Brostrom † |
|||||||||
| síla | |||||||||
| 48 vojáků + letecká a dělostřelecká podpora 24 vojáků |
přibližně 200 | ||||||||
| ztráty | |||||||||
| 9 mrtvých, 27 zraněných 4 zranění |
podle různých odhadů 21-52 mrtvých a 45 zraněných | ||||||||
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 mudžáhidů koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v údolí Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla HMMWV a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér B-1B Lancer a následně i dva bitevní vrtulníky AH-64 Apache a letadla F-15E Strike Eagle a A-10 Thunderbolt II. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly HMMWV bojová činnost nepřátel utichla.
Tři dny po bitvě 16. července vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty.
Literatura
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část I.. ATM. Leden 2010, čís. 01, s. 10 až 13. ISSN 1802-4823.
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část II.. ATM. Únor 2010, čís. 02, s. 4 až 7. ISSN 1802-4823.
