Bitva u Rozvegova

Bitva u Rozvegova byl ozbrojený střet svedený o předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Šlo o nejkrvavější boj československých jednotek s maďarskými jednotkami a zároveň o jejich první vzájemný střet v roce 1939. Bitva skončila krátkodobým vytlačením Maďarů z Rozvegova.

Bitva u Rozvegova
konflikt: Československo-maďarský konflikt (1938-1939)
trvání: 6. leden 1939
místo: Předměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus
výsledek: Československé vítězství [1]
strany
Československo (Druhá republika) Maďarské království
velitelé
Štábní kapitán Bohumil Mařík

ztráty
5 padlých
3-5 raněných
1 OA vz. 30 ukořistěn Maďary[2]		 Oficiálně 9 mrtvých, podle jiných odhadů mnohem více

Příčiny střetu

2. listopadu skončilo Vídeňské arbitrážní jednání. Ve Vídni bylo rozhodnuto o československých územních ústupcích Maďarsku. Jednalo se o značnou část území jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Součástí odstoupeného území bylo i Mukačevo. Rozvegovo[pozn. 1] ležící na předměstí Mukačeva na pravém břehu řeky Latorice ale mělo nadále zůstat československým územím. Nad rámec Vídeňské arbitráže bylo ale obsazeno maďarskou armádou. Někteří českoslovenští důstojníci okamžitě začali zvažovat obsazení Rozvegova. Brzy se objevila vhodná záminka. Když byl v noci z 5 na 6. ledna postřelen četník František Dvořák, zahájily československé jednotky útok.

Bitva

Rozvegovo obsazoval 36. pěší pluk, který vedl Bohumil Mařík. První zaútočila 1. a 2. rota spolu s několika družstvy SOS. Rozpoutal se tvrdý pouliční boj. Do boje se na československé straně zapojila i tři obrněná vozidla Tatra OA vz. 30 od Motorizovaného předzvědného oddílu 2 a dělostřelectvo 5. baterie 12. dělostřeleckého pluku. Brzy se začala projevovat početní převaha na straně Maďarů a Čechoslováci se nyní museli bránit, ale Rozvegovo se honvédům již obsadit nepovedlo. Teprve odpoledne se povedlo střet utlumit.

Po bitvě

Po střetu bylo rozhodnuto rozkazem z vyšších míst předat Rozvegovo zpět Maďarům. Brzy po bitvě se maďarské vrchní velení rozhodlo zahájit útok na Podkarpatskou Rus. Ten začal 14. března v údolí řeky Latoricy.

Seznam padlých Čechoslováků
Hodnost Jméno Jednotka Datum narození
VojínEliáš Kolačuk1. rota 36. pěšího pluku28. července 1915
VojínAntonín Kopeček2. rota 36. pěšího pluku17. dubna 1915
VojínJan Slanina2. rota 36. pěšího pluku22. dubna 1915
VojínFrantišek Vystrčil1. rota 36. pěšího pluku21. prosince 1915
Respicient FSJosef TyšerSOS Rozvegovo, rota Razošín1893

Seznam raněných Čechoslováků
Hodnost Jméno Jednotka Datum narození
VojínJosef Červenka1. rota 36. pěšího pluku1914
VojínAlois Čižmár1. rota 36. pěšího pluku1916
Vrchní respicientAntonín KohelSOS Rozvegovo, rota Razošín1896
StrážmistrJaroslav KotoučekSOS Rozvegovo, rota Razošín1893
VojínFrantišek Novotný2. rota 36. pěšího pluku1893

Poznámky
  1. Rozvegovo, maďarsky Oroszvég (doslova „ruský konec“), rusky Росвигово (Rosvigovo), ukrajinsky Росвигово (Rosvyhovo) nebo Росвигове (Rosvyhove), rusínsky Росвегово (Rosvegovo), Оросвеґ nebo Оросвиґово je nyní součástí města Mukačevo.[3]

Související články

Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus


Reference
  1. http://kudrnaweb.psm-net.cz/FaS_0209_kudrna2.pdf%5B%5D
  2. http://www.vojna.net/portal/
  3. Украина, Закарпатская область, Мукачево, квартал Росвигово

Externí odkazy

Literatura
  • Ladislav Kudrna: Zapomenutá bitva u Rozvegova z 6. ledna 1939. Fakta & svědectví č. 2/2009.
  • Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea. Přísně tajné č. 2/2004.
  • Jiří Plachý: Nástin personálních ztrát Československé armády. Ministerstvo obrany ČR, 2007.
  • Jaroslav Beneš: Stráž obrany státu 1936-1939. FORTprint, 2009.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.