Bitva u Elchingenu

Roku 1805 zahájil Napoleon v Bavorsku tažení proti třetí koalici. Tato koalice vznikla jako následek popravy vévody D’Enghien. Rakousko tehdy očekávalo, že hlavní fronta bude v Itálii, a proto mělo hlavní síly tam. Zatímco v Německu Rakousko nechalo jen menší síly vedené baronem Mackem, jenž Francouze velmi podceňoval. Navíc bylo Bavorsko spojencem Francie, o čemž se koalice dozvěděla později.

18. září Mack obsadil Ulm a později odjel do Vídně, aby si vyžádal posily. Francouzi mezitím překročili Rýn a 7. října došli k Dunaji.

Napoleon byl rozhodnut Ulm obklíčit. Po bitvě u Haslachu ovšem začalo hrozit, že Rakušané zaútočí na Albeck a jeho plány budou zhaceny. Proto vydal rozkaz maršálu Neyouvi, aby dobyl most u Elchingenu.

Jakmile Ney dostal rozkaz, zaútočil na Rakušany, ale byl odražen, a proto musel útok odložit.

Po položení provizorní mostovky zahájil nejprve 6. lehký pluk a granátníci 39. pluku Loisonovi divize útok na Rakušany. Postupně začali útočit další pluky. Situace nebyla pro Francouze nijak jednoduchá, a proto Ney nechal Roguetovu brigádu (jež tvořila pravé křídlo) ať zaujme obranu a začne pálit z děl proti rakouským jezdeckým plukům u kaple sv. Wolfganga. Mezitím Loison postupoval s Vilattovou brigádou na Ober-Elchingen.

Do bitvy se také zapojila Mahlerova divize, která zaútočila na Unter-Elchingen a po jejich dobytí podpořila útok Vilattovi divize, přesto provedla rakouská jízda protiútok, ale nakonec byla odražena. Rakušané začali ustupovat do lesa za opatstvím, ale tam se zastavili a chystali k protiútoku. Ney na ně zaútočil s levým křídlem a část donutil k ústupu a zbytek odřízl. Zajat byl také podmaršálek Werneck.

Mack byl po bitvě obklíčen v Ulmu a kapituloval. Napoleon se poté vydal dál na východ, povedlo se mu obsadit Vídeň a později vyhrál Bitvu u Slavkova.

Jiří Kovařík: Napoleonova tažení I

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Elchingenu na Wikimedia Commons