Bitva u Carillonu
Bitva u Carillonu, vybojovaná 8. července 1758 u jezera Champlain, představuje nejkrvavější bitvu tzv. francouzsko-indiánské války. Asi 3600 Francouzů a jejich indiánských spojenců v ní připravilo drtivou porážku téměř dvacetitisícové britské armádě.
| Bitva u Carillonu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Francouzsko-indiánská válka | |||||||
 Francouzi slaví vítězství | |||||||
| |||||||
| strany | |||||||
 Francouzské království Nová Francie |
.svg.png.webp){kind=small} Velká Británie Britská Amerika
| ||||||
| velitelé | |||||||
| Louis-Joseph de Montcalm François-Gaston de Lévis |
James Abercrombie George Howe † | ||||||
| síla | |||||||
| 3 600 vojáků, milice, domorodci |
6 000 vojáků, 12 000 milice, rangerů a domorodců | ||||||
| ztráty | |||||||
| 100 padlých 500 raněných 150 zajatých |
1 000 padlých 1 500 raněných 100 nezvěstných | ||||||
Bitva nemohla vzhledem ke zdrcující materiální i početní převaze britské strany na americkém válčišti změnit celkový výsledek války, nicméně ji výrazně prodloužila, když oddálila pád Carillonu i další britské akce a značně zredukovala ochotu indiánů bojovat po boku Britů, kteří před jejich očima takto propadli. Je hodnocena jako největší úspěch francouzské strany a markýze de Montcalm v celé válce, v případě britské strany pak jako názorná ukázka naprosté nekompetentnosti velitele.
Průběh bitvy
Markýz de Montcalm, který vedl francouzské síly u Carillonu, se rozhodl nečekat na britské síly ve slabé pevnosti předurčené za daného poměru sil k pádu a vysunul své jednotky do zalesněných kopců nacházejících se asi 1 km před pevností, kde se narychlo opevnil pomocí záseků.
Britský generál Abercrombie, který očekával, že Francouzi zůstanou v Carillonu, toto postavení hrubě podcenil. Příliš se spolehl na svou obrovskou početní převahu a přesvědčení, že hlavní francouzské síly musí být v Carillonu, a bez řádného průzkumu a dělostřelecké přípravy vrhl své jednotky do frontálního útoku přímo proti hlavním pozicím Francouzů. Po následném hrůzném masakru, během kterého britské ztráty daleko přesáhly dva tisíce mužů, se britské síly stáhly k Lake George a až do nahrazení Abercrombieho nevyvíjely větší aktivitu.
