Bitva u Bělostoku a Minsku

Po podpisu Paktu Ribbentrop–Molotov došlo k německé a sovětské anexi polského území, přičemž vznikla nová hranice. Ta v prostoru Bělostoku tvořila výběžek, který na severu sousedil s Východním Pruskem a na jihu a západě s Generálním gouvernementem, obsazeném Němci. To tvořilo pro Rudou armádu nebezpečí obklíčení, které se uvědomovali již v roce 1940 někteří sovětští důstojníci v čele se Žukovem. Bohužel pro Sověty, kteří žili v přesvědčení, že Hitler na SSSR nezaútočí, z této potenciální hrozby nevyvodil nikdo žádné důsledky. Plán německého útoku byl téměř totožný s tím, který Žukov předvedl na štábních hrách v roce 1940, když představoval vojska útočící ze západu – postup ze severu i jihu směrem na Minsk a obklíčení Rudé armády v prostoru Białystoku.

Mapa bitvy

Dne 22. června 1941 zaútočily jednotky 3. tankové armády pod vedením Hermanna Hotha z východního Pruska směrem k Minsku. Stejným směrem útočila 2. tanková armáda Heinze Guderiana z prostoru kolem Brestu. Kromě těchto vojsk se daly do pohybu i další pěší a motorizované sbory, došlo k masívnímu útoku letectva. Proti těmto vojskům stála vojska Západního frontu pod velením Dmitrije Pavlova. Sovětské velení však bylo v chaosu, chyběly zprávy o pohybu německých vojsk, byly narušeny komunikace, nezvládala se organizace obrany. Letectvo bylo v drtivé většině zničeno a sovětským tankům chyběly pohonné hmoty, značná část jich nebyla bojeschopná. Německá 2. tanková armáda pronikla do druhého dne 60 km do sovětského území a teprve toho dne se setkala s pokusem vojsk Rudé armády o protiútok. Ten nebyl úspěšný, stejně jako další útok Rudé armády o den později. 27. června došlo k spojení 2. a 3. tankové armády východně od Minska a okruh obklíčení byl uzavřen. Německá vojska postoupila přes 300 km do hloubky sovětského území a vytvořila si dobré pozice na další útok směrem k Moskvě. Dne 28. června rozdělila německá vojska obklíčený sovětský kotel do dvou kapes. Dne 29. června 1941 padlo hlavní město Běloruska Minsk do německých rukou.

Minská (novogrudecká) kapsa, 24. – 28. června (rusky)

Pro Rudou armádu znamenala tato obrovská porážka šok. Údaje o sovětských ztrátách v operaci se značně rozcházejí, hovoří se o 340-420 tisících obětí, z toho 290 tisíc zajatcích. Ztráty na technice činily 1 500 děl, 2 500 tanků a 1 700 letadel. Zhruba 250 tisícům obklíčeným rudoarmějcům se podařilo z německé pasti uniknout a mohli se pak zapojit do dalších bojů. Sovětský generál Dmitrij Grigorjevič Pavlov byl odvolán do Moskvy, kde byl obviněn z vlastizrady a popraven.