Bitva u Arkadiopole

Bitva u Arkadiopole se odehrála roku 970 mezi byzantskou armádou vedenou Bardou Sklerem a protibyzantskou koalicí vedenou kyjevským knížetem Svatoslavem I. V době, kdy se odehrála tato bitva, byl na byzantském trůně Jan I. Tzimiskes.

Bitva u Arkadiopole
konflikt: Svjatoslavův vpád do Bulharska,
Maďarský vpád do Evropy

Byzantinci pronásledují Rusy, miniatura od Jana Skylitza
trvání: březen 970
místo: Arkadiopolis, Byzantská říše
výsledek: rozhodné byzantské vítězství,
konec maďarských nájezdů po Evropě
strany
Kyjevská Rus Kyjevská Rus
Bulhaři
Maďaři
Pečeněhové
Byzantská říše Byzantská říše
velitelé
neznámí Bardas Skleros
Petr

síla
10 000–30 000 mužů 10 000–12 000 mužů
ztráty
těžké neznámé

Podle ruských bylin poslal Svatoslav poté, co se jeho předvoj přiblížil k městu, do Konstantinopole strohou zprávu: „Přijdu si pro vás“.[zdroj?] Všech občanů města se zhostila panika, protože si vzpomněli na proslulý epitaf na hrobce Nikefora Foky, jehož autorem je metropolita Jan a začíná těmito slovy „Dobyli jste vše až na ženy!“ a končí srdceryvnou prosbou k velkému válečníku, aby zachránil Byzanc před strašnými Skýty, kteří obléhali hradby Konstantinopole.[zdroj?]

Armády se střetly poblíž Arkadiopole (dnešní Lüleburgaz) nacházející se asi 100 kilometrů západně od Konstantinopole. Jan Skylitzes zaznamenal, že ruská vojska byla rozdělena do tří armád, z toho každá čítala deset tisíc mužů. První armáda se skládala z Bulharů a Rusů, druhou armádu tvořili Maďaři a třetí armádu tvořili turkičtí Pečeněhové. Byzantští historikové udávají, že vojsko protibyzantské koalice utrpělo až dvaceti tisícové ztráty, což moderní badatelé považují za velmi přehnané číslo.[zdroj?] Navzdory tomuto úspěchu (okázale zvětšenému v řeckých zdrojích) byl Sklerus odvolán z armády za účelem jednání se vzbouřeným generálem Bardasiem Phocem. O rok později dobylo byzantské vojsko Preslav a obléhalo Svatoslava v Dorostonu (dnes Silistra).[zdroj?]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Arcadiopolis na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Andrey Nikolayevich Sakharov. The Diplomacy of Svyatoslav. Moskva: International Relations, 1982.
  • Fyodor Uspensky. The History of the Byzantine Empire, část 2. Moskva: Mysl, 1997.
  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.