Birminghamský válivý rejdič
Birminghamský válivý rejdič, též birminghamský rejdič či birminghamský roler, je plemeno holuba domácího charakteristické svým talentem pro vzdušnou akrobacii. Ve skupině válivých rejdičů patří k těm nejlepším:[1] nejprve vyletí do výšky a pak začne provádět opakované přemety vzad, přičemž po šňůře padá k zemi. Při vhodném tréninku není birminghamský rejdič ani špatný vytrvalostní letec.[2] V seznamu plemen EE a v českém vzorníku plemen náleží mezi rejdiče a to pod číslem 0918.
Birminghamský válivý rejdič | |
---|---|
červený birminghamský rejdič | |
Základní informace | |
Země původu | Anglie |
Využití | sportovní holubářství okrasné plemeno |
Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
Tělesná charakteristika | |
Tělesný rámec | střední |
Klasifikace a standard | |
Plemenná skupina | Středozobí výkonní rejdiči |
multimediální obsah v kategorii na Commons |
Birminghamský rejdič pochází z Anglie, z okolí města Birmingham, mezi jeho předky patří orientální roler a původní anglický tippler.[2] Je to typický výkonný rejdič: menší holub jednoduché stavby těla, kterou připomíná skalního holuba. Hlava je malá, zakulacená, zobák středně dlouhý. Křídla pevně přiléhají a kryjí hřbet, ocas je úzce složený a nesený v linii hřbetu. Nemá žádné pernaté ozdoby. Peří bývá nejčastěji strakaté, nebo tzv. mandlové, tříbarevné.
Chov současného birminghamského rejdiče je veden třemi směry: přednost se dává výkonným, sportovně upotřebitelným holubům, kteří se specializují buď na vzdušnou akrobacii, nebo na vytrvalost. Třetím směrem je okrasný chov pro výstavy.[2]
Jsou to důvěřiví, nenároční ptáci. K využití v závodech válivých rejdičů by měli být vypouštěni v hejnech čítajících asi 20 holubů a to po dobu třicet minut.[1] Mohou létat jak z vlastního holubníku, tak z přenosné bedny.[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Birminghamský válivý rejdič na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- * PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky)
- BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 77. (česky)
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky)