Biodynamické zemědělství

Ve dvacátých letech 20. století soudili mnozí zemědělci, statkáři a výrobci potravin, kteří měli blízko k antroposofii Rudolfa Steinera, že potraviny, s nimiž se denně setkávali, mají mnohem horší chuť než potraviny z jejich dětství. U obilí a jiných kultur se podle nich dal pozorovat úbytek vitality a také kvality. Tento náhled se objevil v době, kdy se ve větší míře začala užívat dusíkatá hnojiva a nastal rozvoj masové produkce potravin.

Mezi vědci a výrobci tehdy existovala jen malá snaha zachovat kvalitu produktů a obranyschopnost rostlin před nemocemi a škůdci, proto malý okruh lidí ovlivněných antroposofií hledal cesty, jak dodat zemědělství nové impulzy. Antroposofové chápali svět a lidskou bytost "vícedimenzionálně" a usilovali o doplnění moderního materialistického světonázoru o duchovní rozměr. Každý člověk může podle nich meditací a prací docílit vlastní duchovní zkušenosti. Záměrem zakladatele antroposofického hnutí Rudolfa Steinera bylo zprostředkovat modernímu člověku duchovní zásady a postavit je (jak se domníval) na vědeckou základnu.

Zámek Kobierzyce

V roce 1924 se Steiner rozhodl na výzvu hraběcí rodiny Keyserlingků a na popud některých statkářů zorganizovat "zemědělský kurs", který měl položit "ideové základy rozkvětu zemědělství". Tento kurs se konal o svatodušních svátcích roku 1924 na zámku Koberwitz (dnes Kobierzyce) ve Slezsku, nedaleko Vratislavi. Před zhruba 100 posluchači přednesl Steiner osm přednášek, provázených diskusemi. Týkaly se spolupůsobení země a vesmíru, planetárních vlivů na zemi a její obyvatele atd.

Steinerovou zásluhou se objevila idea "zemědělského organismu", dnes uznávaná i mimo biodynamický názorový proud. Zdůrazněn byl význam poznávání podstaty fyzických látek a jejich úloha coby "nositele duchovních sil". Probíral se správný vztah mezi polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat, hodnota lesa a tvorba biotopů, zásady krmení zvířat a výživa společnosti. Za obzvlášť důležité Steiner pokládal oživení půdy a udržení trvalé plodnosti – proto vznikla nová koncepce hnojení a kompostování.

Už v témže roce se utvořil pokusný kruh antroposofických zemědělců, kteří se řídili Steinerovými pokyny a hospodařili podle nových kriterií. V roce 1928 byla zavedena značka Demeter pro označení produktů biodynamického zemědělství.

• v roce 1929 vzniká označení biologicko-dynamická zemědělská metoda
• v roce 1932 je založen svaz Demeter.
• v 30. letech se biodynamicky hospodaří v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Anglii, Švédsku, Norsku a Novém Zélandu
• ve 40. letech nacisté činnost biodynamických organizací omezují a metoda se opět rozvíjí až po skončení druhé světové války.
• v roce 1950 začíná vycházet německý biodynamický časopis a je založen Ústav pro biodynamický výzkum
• v roce 1954 se v Německu utváří marketingové sdružení Demeter.
• v 50. až 90. letech se rozšiřuje sortiment produktů biodynamického zemědělství a vznikají nové podniky po celém světě.
• v 90. letech se biodynamické zemědělství začíná rozvíjet v bývalých komunistických zemích, mimo jiné i v České republice.[6]

Biodynamické zemědělství je podle svých příznivců zároveň ekologické. Rozdíl spočívá v tom, že vedle používání organických hnojiv a zásad etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochraně životního prostředí, a udržení biodiverzity, doporučil Rudolf Steiner speciální biodynamické preparáty, které podle jeho vize zlepší úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Největší důraz je kladen na použití těchto preparátů při přípravě kompostu a použití měsíčního kalendáře pro výsev a výsadbu biodynamických plodin v optimálním období. Biodynamické zemědělství se dívá na pěstování zemědělských plodin, chov zvířat a zemědělského hospodaření všeobecně jako na součást kosmických procesů a počítá s vlivem planet, hvězd, Měsíce, Slunce, souhvězdí a jejich umístění ve zvěrokruhu.[7]

Kompletní přehled výzkumné činnosti od roku 1921 až do roku 2005 týkající se biodynamického zemědělství je publikován v němčině na internetovém portálu anthromedia. Srovnávací studie dospěly ke zcela odlišným závěrům, od příznivého zhodnocení vlivů biodynamického zemědělství až po odmítání metody jako takové (viz Kritika). Zkoumány jsou většinou věci konkrétní, jako je například množství žížal v půdě, stopové prvky, humus, minerály apod., při různých způsobech zemědělského hospodaření.

Výsledky různých výzkumů prezentoval například Herbert Koepf v knize "Biodynamic Agriculture",[10] která vyšla od roku 1976 několikrát a byla přeložena do angličtiny, němčiny a nizozemštiny. Starší srovnávací výzkum z roku 1968 je od Kletta,[11] kde je zmiňován postřik křemenným roztokem a jeho vliv na kvalitu. V jiném výzkumu z roku 1959 popisuje Pfeiffer rozdíly v kvalitě kompostu[12] a Heinze provedl v roce 1967 srovnávací výzkum kvality potravin.[13]

Jedním z nejlépe dokumentovaných^[zdroj?!] dlouhodobých výzkumů (1996–2003) je diplomová práce Jennifer Rose Reeve, která zkoumala vliv biodynamických preparátů na kvalitu půdy, kvalitu vinných hroznů a kvalitu kompostu v kalifornské vinici.[8] Závěry této studie ukazují, že vznikají statisticky významné rozdíly (p<0.05) hlavně v půdách s nízkým obsahem živin. Humózní půdy a půdy s vysokým obsahem minerálů a stopových prvků nevykazují prakticky žádné rozdíly. Při užití kompostových preparátů je tomu právě naopak. Biodynamické kompostové preparáty positivně ovlivňují zrání kompostu při ideálních podmínkách, ale nevykazují prakticky žádný efekt v podmínkách nepříznivých. Tento výzkum také prokázal, že biodynamický kompost zlepšuje růst rostlin hormonálními účinky.

Ze strany zemědělců, využívajících obvyklé (konvenční) metody hospodaření, a zčásti i zemědělců kladoucích důraz na ekologické principy jsou biodynamické preparáty přijímány se skepsí, neboť jejich účinnost je jen těžko měřitelná. Chemická či běžná biologická hnojiva dodávají rostlinám živiny, jež potřebují k růstu, což zajišťuje vyšší výnosy. Naproti tomu biodynamické zemědělství pracuje s předpokladem, že užitím preparátů získávají rostliny specifické kvality. Ve článku Demeterské zemědělství - homeopatie na poli publikovaném ve Stuttgarter Zeitung poukazuje Frank Buchmeier mimo jiné na to, že užití postřiku křemenným práškem v množství 2 g na 3000 m² je srovnatelné s použitím homeopatických přípravků v alternativní medicíně, kde se přípravky ředí v poměru od 1:10 až do poměru 1 : 2 500 000 000.[32]

V článku zveřejněném ve Frankfurter Allgemeine Zeitung poukazuje Peter Treue na to, že "dle srovnávacích studií neexistují měřitelné kvalitativní rozdíly mezi produkty založenými na konvenčních metodách hospodaření a produkty z biodynamických farem". Treue charakterizuje "ekologicko-dynamické" zemědělství jako součást okultního hnutí a způsob myšlení a praktiky jeho zastánců nepokládá za vědecké, ale řadí je do sféry magie a geomantie. [33] Na základě výzkumu v roce 1994 došel Holger Kirchmann k závěru, že Steinerovy pokyny jsou okultního a dogmatické rázu a nadto vykazují značnou heterogennost. Mnohé z biodynamických zásad jsou nedokazatelné a nelze na nich postavit vědecky podloženou teorii. Je například stěží doložitelné, že biodynamické preparáty přenášejí vesmírné síly do půdy. Podle Kirchmanna nevedlo vědecké zkoumání metod biodynamického zemědělství k přesvědčivým výsledkům.[34]