Betty Holberton

Frances Elizabeth Holberton (7. března 1917 Filadelfie8. prosince 2001 Rockville) byla jednou ze šesti původních programátorek elektronického digitálního počítače ENIAC a vynalezla breakpointy používané při ladění programů.[1]

Betty Holberton
Narození7. března 1917
Filadelfie
Úmrtí8. prosince 2001 (ve věku 84 let)
Rockville
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbeníIvy
Alma materPensylvánská univerzita
Povoláníinformatička, programátorka a matematička
ZaměstnavateléMoore School of Electrical Engineering
Národní institut standardů a technologie
Remington Rand
David Taylor Model Basin
OceněníWomen in Technology Hall of Fame (1997)
Cena počítačového průkopníka (1997)
Women in Technology International
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbylými pěti programátorkami ENIACu byly Jean Bartik, Ruth Teitelbaum, Kathleen Antonelli, Marlyn Meltzer a Frances Spence.

Mládí a vzdělání

Holberton se narodila jako Frances Elizabeth Snyder ve Filadelfii 7. března 1917.

Holberton studovala žurnalistiku, protože její studijní plán umožňoval cestování. Žurnalistika byla také jedním z oborů, který byl ve čtyřicátých letech 20. století kariérně otevřený ženám.[2] První den studia na Pensylvánské univerzitě ji vyučující matematiky zeptal, jestli by se místo výuky raději doma nestarala o děti.[2]

Kariéra

Betty Holberton (vpravo) při práci s ENIACem.

Během druhé světové války potřebovala americká armáda počítat balistické trajektorie a na tento úkol si najala mnoho žen. Holberton byla takto najata Pensylvánskou univerzitou jako „počítačka“ a spolu s dalšími pěti ženami byla vybrána pro programování ENIACu. Tyto ženy byly klasifikovány jako „podprofesionálky“. Holberton spolu s Kay McNulty, Marlyn Wescoff, Ruth Lichterman, Betty Jean Jennings a Fran Bilas programovaly ENIAC k elektronickému provádění výpočtů balistických trajektorií.[3]

Zpočátku, protože byla existence ENIACu utajována, bylo těmto ženám při programování umožněno pracovat pouze s plány a schématy zapojení. Během práce na ENIACu přišla Holberton s mnoha produktivními vylepšeními, které ji napadly přes noc. Ostatní programátorky tak žertem poznamenaly, že „vyřešila více problémů ve spánku než ostatní lidé v bdělém stavu“.[4]

ENIAC byl představen veřejnosti 15. února 1956 na Pensylvánské univerzitě. Stál přibližně 487 000 dolarů, což je ekvivalentem 7 195 000 v roce 2019.

Po druhé světové válce Holberton pracovala pro Remington Rand a Národní institut standardů a technologie. Holberton vyvinula rozhodovací strom pro binární řadicí algoritmus, k čemuž použila balíček hracích katet. Také napsala kód, který využíval deset pásek ke čtení a zápisu podle potřeby v rámci jednoho procesu.[5] Je autorkou prvního balíku pro statistickou analýzu, který byl použit v roce 1950 pro americké sčítání lidu.

V roce 1953 byla jmenována vedoucí sekce pokročilého programování v laboratoři aplikované matematiky v Marylandu, kde zůstala až do roku 1966.[4] Holberton spolupracovala s Johnem Mauchlym na vývoji sady instrukcí C-10 pro BINAC, která je považována za prototyp všech moderních programovacích jazyků. Spolu s Grace Hopper se podílela na vývoji standardů pro programovací jazyky COBOL a FORTRAN.[6] Později, jako zaměstnankyně Národního institutu standardů a technologie, se ve velké míře podílela na prvních dvou revizích jazykového standardu Fortranu („FORTRAN 77“ a „Fortran 90“).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Betty Holberton na anglické Wikipedii.

  1. ABBATE, Janet. Recoding gender : women's changing participation in computing. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2012. 258 s. Dostupné online. ISBN 978-0262018067. S. 32. (anglicky)
  2. GAY, Martin. Recent advances and issues in computers. Phoenix, AZ: Oryx Press, 2000. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-1573562270. (anglicky)
  3. The Programming Pioneers of ENIAC. All Together [online]. 2019-06-03 [cit. 2020-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. (anglicky)
  4. LOHR, Steve. Frances E. Holberton, 84, Early Computer Programmer. The New York Times [online]. 2001-12-17 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  5. BEYER, Kurt. Grace Hopper and the invention of the information age. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2012. 404 s. ISBN 978-0262517263. S. 198. (anglicky)
  6. FRITZ, W.B. The women of ENIAC. S. 13–28. IEEE Annals of the History of Computing [online]. 1995 [cit. 2020-10-07]. Roč. 18, čís. 3, s. 13–28. Dostupné online. DOI 10.1109/85.511940. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.