Betaglykan

Betaglykan, nebo-li TGFBR III, je jedním z receptorů, jejichž ligandem jsou proteiny z cytokinové rodiny TGF-β. Na rozdíl od TGFBR I a II se buněčné signalizace účastní jen nepřímo.[1]

Betaglykan je v rámci organismu exprimován celou řadou buněk, a to v podobě membránově vázaného receptoru, nebo jako solubilní protein, který může interagovat s extracelulární matrix (ECM). Poměr těchto dvou forem výrazně ovlivňuje dostupnost a následné intracelulární signalizační kaskády TGFβ. Vznik solubilního betaglykanu je zprostředkován metaloproteinázami a dalšími enzymy přítomnými v matrix.[2] Proteolytickým štěpením dochází k uvolnění ektodomény, která obsahuje dvě vazebná místa pro TGFβ. Tyto fragmenty pak mohou v rámci ECM sloužit jako rezervoáry TGFβ.[3] K opětovnému uvolnění tohoto cytokinu pak může docházet například díky proteolytické aktivitě pro-apoptické serinové proteázy - Granzymu B.[4]