Bernadette Soubirous

Bernadette se narodila jako nejstarší ze šesti dětí ve velmi chudé rodině. Jejími rodiči byli prostý mlynář François Soubirous (1807–1871) a jeho manželka Louise, rozená Casterot (1825–1866). Bernadette bývala od dětství hodně nemocná, trpěla astmatem. Starala se o mladší sourozence, pásla ovce. Školu ale nenavštěvovala.[1]

Dne 11. února 1858, když sbírala s dalšími dívkami dřevo u řeky Gavy před jeskyní Massabielle, uslyšela šum a poté uviděla ve zlatavém oblaku ve skalním výklenku krásnou ženu v dlouhém bílém rouchu s růžencem v rukou. Během pěti měsíců se tato žena Bernadette zjevila celkem osmnáctkrát. Nikdy se nepředstavila, ke své identitě sdělila pouze, že je Neposkvrněné početí („Què soy l'immaculada councepciou,“ řekla prý dívce místním dialektem, tedy: „Jsem Neposkvrněné početí.“). Také dívku vyzvala, aby u jeskyně nechala postavit kostel.

Dne 25. února 1858 ukázala dívce, kde najde zapomenutý léčivý pramen. Bernadette jej po překonání jistých nesnází skutečně nalezla. Pramen stále sílil, a když jistý nevidomý člověk po omytí jeho vodou opět uviděl, začalo po tomto zázraku přicházet do Lurd mnoho lidí.

V roce 1862 začala Bernadette přemýšlet, že vstoupí do kláštera. Avšak až v létě 1866 se stala členkou řádu Milosrdných sester při kostele sv. Gildarda v Nevers a přijala řeholní jméno Marie Bernarda – Marie po Bohorodičce, Bernarda po své kmotře, matčině sestře Bernarde Casterot (1823–1907).

V klášteře se učila číst a psát, snažila se pomáhat nemocným, modlit se za hříšníky a svou veselostí povzbuzovat druhé.

Avšak Bernardettě nesloužilo zdraví. Během svého působení v klášteře několikrát onemocněla. V roce 1875 trpěla rozvinutým astmatem, tuberkulózou kostí, rakovinou a revmatismem. 16. dubna 1879, ve věku 35 let, zemřela.[2]