Bedřich Karásek

Bedřich Karásek se narodil Anně a Karlovi Karáskovým v Týně nad Vltavou[2] jako páté dítě z celkového počtu deseti dětí. Jeho otec pocházel z rodiny schwarzenberského úředníka v Třeboni a od roku 1878 působil v Týně nad Vltavou jako učitel a posléze ředitel měšťanské školy.[3] Také Bedřich se rozhodl pro učitelské povolání a po měšťanské škole nastoupil do soukromého učitelského ústavu v Českých Budějovicích. Po čtyřletém studiu obdržel v roce 1911 vysvědčení učitelské dovednosti. Po prázdninách nastoupil jako výpomocný učitel ve čtyřtřídní obecné škole v Kolodějích nad Lužnicí. V následujícím roce působil jako zatímní učitel v Týně nad Vltavou, další dva roky pak na trojtřídce v Křtěnově. Učitelskou dráhu přerušila v roce 1913 vojenská služba u 29. pěšího pluku a v roce 1914 válečná mobilizace. V roce 1916 byl na haličské frontě raněn do nohy a ruky.

Po rekonvalescenci se v roce 1917 oženil s Boženou Sudovou. Mladá rodina bydlela V Litoradlicích ve škole, kde v té době učil. Toto období považoval za nejšťastnější ve své učitelské praxi. V roce 1920 v Týně nad Vltavou kupují nemovitost v ulici Rámy č. 120, trvale se sem ale stěhují až v roce 1922, kdy je Bedřich Karásek přikázán službou na Obecní školu.[4] Tam natrvalo zakotvil a pokračoval ve stopách svého otce Karla Karáska. V roce 1925 získal definitivu v Týně nad Vltavou.

Jako pedagog formoval několik generací vltavotýnských žáků.

Životním posláním Bedřicha Karáska se stalo vltavotýnské muzeum. Navázal na myšlenku svého otce z roku 1880, který neúspěšně žádal o přidělení místnosti k uložení muzeálních památek. Během dalších let následovalo několik neúspěšných žádostí o založení městského muzea v Týně nad Vltavou. Zatím muzejní předměty sbírala a uchovávala Učitelská jednota Vinařický a rovněž Bedřich Karásek ve svém domě shromažďoval předměty historické hodnoty. V roce 1929 byla zřízena muzejní komise, jejímiž členy byli význační představitelé města Týna nad Vltavou. Do čtyřčlenného představenstva byl zvolen i Bedřich Karásek jako jednatel. V roce 1930 se komise změnila na Musejní spolek a Bedřich Karásek se zde stal správcem sbírek. Musejní spolek hledal vhodné prostory pro stálou expozici a v roce 1931 je získal v obecním domě č. 225 Pod kostelem.[5] V následujícím roce 1932 bylo muzeum slavnostně zpřístupněno veřejnosti.[6] Muzeum mělo v té době necelé dva tisíce sbírkových předmětů.[1] Postupně se sbírky rozšiřovaly a dosavadní umístění muzea přestalo vyhovovat. Bedřich Karásek se aktivně staral o nalezení vhodnějších prostor. To se podařilo v roce 1955, kdy se muzeum přestěhovalo do sedmi místností budovy arcibiskupského zámku, svého současného sídla. Muzejní sbírky v tu dobu obsahovaly téměř 10 000 předmětů. V roce 1957 Muzejní spolek ukončil svoji činnost vydáním posledního, čtvrtého dílu Dějin Týna nad Vltavou vltavotýnského historika Josefa Sakaře, jehož byl Bedřich Karásek velkým obdivovatelem.[1]

18. února 1958 zakladatel muzea Bedřich Karásek zemřel. Muzeum i nadále pokračovalo a stále pokračuje ve své činnosti, jeho sbírkový fond obsahoval v roce 2019 téměř 57 tisíc předmětů.[1] Muzeum má i svoji vlastní publikační činnost, pořádá besedy a didaktické programy pro mládež i dospělé. Karáskova vize se tím naplnila.

V první polovině minulého století Bedřich Karásek významně ovlivnil společenský a kulturní život v Týně nad Vltavou, byl členem mnoha spolků. Kromě správy muzea byl kronikářem, městským archivářem, v posledních letech svého života působil jako okresní konzervátor státní památkové péče. Vystupoval ve spolku divadelních ochotníků Vltavan, Pěveckém spolku Puchmír a řídil loutkovou scénu Matěje Kopeckého.[1]

• 1933 – Zkazky z Vltavína
• 1936 – Průvodce Týnem nad Vltavou a okolím
• 1937 – Památce našich velikých – slavných mužů vltavotýnských rodáků
• 1938 – Karáskův stručný průvodce Týnem nad Vltavou
• 1945 – Vltavotýnské pověsti
• 1945 – Vyprávěnky předmětů vltavotýnského musea
• 1950 – Historie vzniku a rozvoje musea v Týně nad Vltavou
• 1951 – Stručný průvodce museem vltavotýnským
• 1952 – Historie královského miesta a peczetie Teyna nad Wltawú
• 1952 – Po stopách hradů, zámků a tvrzí v okrese vltavotýnském
• 1955 – Průvodce Okresním museem v Týně nad Vltavou