Bechtsrieth

Bechtsrieth se nachází v severní části přírodního parku Hornofalcký les, cca čtyři kilometry jihovýchodně od Weidenu. Centrem obce protéká potok Gleitsbach, pravý přítok říčky Luhe.

Sousední obce

Bechtsrieth sousedí s následujícími obcemi od západu: Schirmitz, městský okres Weiden in der Oberpfalz, Irchenrieth a Pirk.

	Weiden in der Oberpfalz	Weiden in der Oberpfalz	Weiden in der Oberpfalz
	Schirmitz		Weiden in der Oberpfalz
		Bechtsrieth
	Pirk	Pirk	Irchenrieth

Bechtsrieth byl poprvé písemně zmíněn roku 1408 jak “Perchtersreuth” a v roce 1436 jak “Perchtolzriet”. Název končící -reuth nebo -riet naznačuje, že Bechtsrieth byl vytvořen jako osada na mýtině, jakožto součást rozsáhlé sídelní expanze od 11. do začátku 13. století na horním toku řeky Náby a jejích přítocích. Místo na potoku Gleitsbach, přítoku říčky Luhe, bylo pravděpodobně mýtinou, kterou obhospodařoval jakýsi Berthold. Právě on nejspíš přivedl zemědělce, kteří byli ochotni se usadit v dříve nevyužívaných oblastech. Panští majitelé měli velký zájem o osídlení svých pozemků, protože více zemědělské půdy znamenalo vyšší úrodu plodin, a tím i vyšší daňové příjmy.

Severní část Horní Falce byla přinejmenším před příjezdem prvních německých nebo bavorských osadníků, ale pravděpodobně také během prvních let a desetiletí odlesňování protkána rozsáhlými slovanskými sídelními ostrovy. Toto dosvědčují např. jména Gleitsbach a sousední vesnice Trebsau, která jsou podle erlangenského germanisty Ernsta Schwarze slovanského původu. Během staletí společného soužití se slovanští osadníci asimilovali s německou populací.

Leuchtenberská lankrabata měli dlouhou dobu Bechtsrieth v majetku. Kolem poloviny 16. století bylo v Bechtsrietu šest statků. Kolem poloviny 18. století se Bechtsrieth skládal z 26 nemovitostí a pastoušky. Kromě sedláků tu byl mlynář, tkadlec, krejčí a pastýř. V roce 1808 byla z obce Bechtsrieth, obce Trebsau a opuštěného mlýna Trebsau vytvořena samostatná daňová oblast.

Obec Trebsau byla v 18. až polovině 19. století ve vlastnictví rodiny Preislingů. Fénix z erbu Preislingů je součástí dnešního městského znaku.

Politická obec Bechtsrieth (v té době s populací 30 rodin) a Trebsau (23 rodin) byly v roce 1854 sloučena do jednotné obce Bechtsrieth.

Po konci druhé světové války populace v Bechtsriethů výrazně vyrostla. Nejprve se v tzv. Staré osadě usadilo mnoho vysídlených lidí. Od poloviny šedesátých let se Bechtsrieth stal velmi oblíbeným bydlištěm pro dojíždějící, zejména do Weidenu, což vedlo k významnému rozšíření východní zástavby obce.

Blason: V modro-stříbrně polceném štítě vpravo vzlétá z červených plamenů stříbrný Fenix, vlevo modré břevno.

Fénix v pravé poli štítu je převzat z erbu rodiny Preislingů, kteří v letech 1706 až 1848 drželi majetkem Trebsau. Fénix také symbolicky připomíná znovuobnovení obce Bechtsrieth 1. ledna 1994, poté co komunita roky bojovala a nakonec úspěšně proti sloučení se sousední obcí Irchenrieth, která byla provedena v roce 1978 v rámci regionální reformy. Modré břevno v levém stříbrném poli zobrazuje erb Leuchtenbergů, jejichž územím byl také Bechtsrieth a to od středověku až do 17. století.