Bazuka

Bazuka (anglicky bazooka podle jména trumpety sestrojené z harampádí, kterou používal ve 30. letech 20. století americký komik Bob Burns, od bazoo, slangově „ústa“[1][2][3]) byla první moderní ruční protitanková zbraň, která byla sestrojena ve Spojených státech amerických. Byla vyvíjena již od roku 1933, ale její vývoj skončil až roku 1941, přičemž sériová výroba byla zahájena o rok později. K prvnímu bojovému použití bazuky došlo v listopadu 1942 při vylodění spojenců na severu Afriky.

Bazooka
Voják s Bazookou M1
Místo původu	USA USA
Historie výroby
Navrženo	1933 - 1941
Základní údaje
Hmotnost	5,71 kg
Délka	1 550 mm
Ráže	60 mm
Kadence	4/min
Rychlost	81 m/s
Účinný dostřel	110 m
Maximální dostřel	640 m

První typ bazuky byl nazván Bazooka I M1. Jednalo se o zbraň ráže 60 mm, která měla trubkové vedení o délce 1 550 mm a vážila 5,71 kg. Ze zbraně byla vypouštěna raketa s kumulativní hlavicí, která byla schopna probíjet pancíř o tloušťce 60 mm. Postupně bylo vyrobeno několik typů, které měly mírně rozdílnou účinnost střelby a dosahu. Účinná střelba byla ideální do 110, ale mířená střelba byla možná i na 300 m. Hlavici poháněl k cíli raketový trubkový motor o průměru 26 mm (není to bezzákluzový kanon). Střely byly odpalovány elektricky z baterie v pažbě zbraně, později pomocí indukčního generátoru.

Do konce druhé světové války byla bazuka několikrát modernizována a došlo k vývoji nového typu, který měl ráži 88,9 mm. Tyto zbraně, které nesly označení Bazooka II M 20, se dostaly do výzbroje armády USA koncem čtyřicátých let. Dokázaly probít pancíř o síle až 280 mm a byly používány zejména v korejské válce v letech 1950 - 1953. Licenčně byly vyráběny i ve Velké Británii pod označením „Britská Bazooka“.

Pozn.: Je občas zaměňována s PIAT.