Bazilika svaté Markéty (Břevnov)

Bazilika svaté Markéty Antiochijské v Praze 6-Břevnově je vrcholně barokní kostel, bazilika minor a hlavní chrám břevnovského kláštera. Bazilika zasvěcená svaté Markétě Antiochijské je společně s celým klášterem a stavbami klášterní zahrady chráněna jako kulturní památka.[1]

Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Místo
StátČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťBřevnov
Souřadnice50°5′4,91″ s. š., 14°21′22,97″ v. d.
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
SdruženíŘád svatého Benedikta
Statusbasilica minor
Architektonický popis
ArchitektKryštof Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavbapůvodní bazilika z 11. století, barokní přestavba 17081715
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky11718/1-1426 (PkMISSezObrWD) (součást památky Břevnovský klášter)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny kostela

Krypta románské baziliky z poloviny 11. století

Dějiny klášterního kostela jsou úzce spjaty s vývojem zdejšího benediktinského konventu, prvního kláštera v českých zemích vůbec. V místě současného chrámu stávala románská bazilika z poloviny 11. století.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury, a to konkrétně v letech 17081715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu přímo dohlížel.

Popis

Zvlněná fasáda kostela odpovídá utváření hmoty architektury na principu protínajících se elipsoidů. Na atice jsou sochy řádových světců od Matěje Václava Jäckla a na jižní stěně kopie[2] náhrobku blahoslaveného Vintíře zasazený do barokní iluzivní malby.[3]

Interiér

Barokní interiér baziliky: kůr s varhanami a bohatými nástropními malbami
Bazilika sv. Markéty od východu

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na hlavním oltáři je v nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty, od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela. Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník. V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.

Na postranních iluzivně malovaných oltářích v chrámové lodi je sedm velkých obrazů Petra Brandla z let 1715–1719. Na severní (levé) straně směrem od vchodu jsou to obrazy Smrt sv. Václava, Ukřižování a Setkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II. u studánky. Na jižní straně Přenesení ostatků sv. Otmara, Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky a na třetím oltáři dva obrazy nad sebou: Sv. Prokop a Smrt poustevníka Vintíře (za účasti knížete Břetislava I. a biskupa Šebíře). Fresky na klenbě vymaloval Jan Jakub Stevens.

Varhany

Na kůru je cenný barokní prospekt varhan s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Do staré skříně byl roku 2010 vsazen nový varhanní stroj. Na jižní stěně chóru kostela je vsazen kamenný raně gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka a diplomata Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.[4]

Krypta

Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 1612 : Břevnovský klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy A-L. ISBN 978-80-200-2107-6 Str. 60-62.
  3. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem, Praha, Orbis 1958. S. 211
  4. Vlček

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.