Bayerova maska
Bayerova maska (též Bayerův filtr, Bayerova mozaika) je pole barevných filtrů, které se používá k filtraci světla dopadajícího na obrazový snímač u většiny jednosnímačových digitálních fotoaparátů. Je pojmenovaná po svém tvůrci, Bryci E. Bayerovi z firmy Eastman Kodak, který ji patentoval v roce 1976.
Vlastnosti
Bayerova maska se skládá ze tří druhů filtrů, z nichž každý propouští jen světlo určitého pásma – červené, modré nebo zelené. Jsou uspořádány v pravidelné mřížce ve skupinách po čtyřech, přičemž prvky propouštějící modrou a červenou jsou po jednom a pro zelenou jsou dva prvky. Dva prvky zrovna pro zelenou barvu byly zvoleny proto, aby zelená složka obrazu byla co nejkvalitnější. Oko je totiž k zelené barvě nejcitlivější, a tedy při pozorování fotografie také nejcitlivěji reaguje na možnou nedokonalost zobrazení zelené.
Nevýhody
Výsledkem snímání přes Bayerovu masku je sice snímek se stejným počtem pixelů jako rozlišení obrazového snímače, ale každý pixel obsahuje údaje jen o jedné dopadající barvě. Další dvě barevné složky nutné pro vznik barevného obrázku je potřeba dopočítat.
Alternativy
Kromě tohoto filtru se v digitálním snímání používají také fotoaparáty se třemi snímači, kde každý snímá jen jednu barvu a filtr před ním je jednobarevný. Další alternativou je použití senzoru Foveon X3, který snímá všechny 3 barvy, každou v jedné vrstvě snímače.
V kosmickém výzkumu (meziplanetární sondy, Hubbleův teleskop) se používá systém jediného snímače, před kterým (někdy před, jindy za objektivem) je sada výměnných různobarevných filtrů. Barevný snímek vznikne až spojením několika snímků, pořízených přes různé filtry.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bayerova maska na Wikimedia Commons