Lakušník štítnatý
Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum, syn.: Ranunculus aquatilis) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).
Lakušník štítnatý | |
---|---|
Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
Rod | lakušník (Batrachium) |
Binomické jméno | |
Batrachium peltatum (Schrank) J.Presl | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Jedná se o jednoletou až vytrvalou vodní bylinu, která může po vyschnutí růst i na bahnitých substrátech.[2] Lodyha je větvená a lysá, podle stanoviště může dorůstat délky 40–200 cm.[3] Listy jsou střídavé, vyskytuje se zde heterofylie, vytváří se lupenité listy plovoucí na hladině (nebo u terestrických forem), čepele jsou na obrysu ledvinité 3–5, zřídka až 7 laločné až klané, ale nejvýše do třetiny (zřídka až do poloviny) délky čepele (bráno odshora) členěná . Zato ponořené listy jsou zcela jiné, niťovité, několikrát dlanitosečné s niťovitými úkrojky, 3–5 cm dlouhé, kratší než příslušný lodyžní článek.[3] Na bázi listů jsou palisty. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné a pravidelné s víceméně kuželovitým květním lůžkem, vykvétají nad hladinou a jsou opylovány hmyzem (entomogamie).[2] Plodní stopka bývá delší než 5 cm a je delší než řapík příslušného lupenitého listy.[3][4] Kališních lístků je 5, jsou zelené.[2] Korunních je většinou také pět, jsou bílé, na bázi se žlutou skvrnou.[2] Květy jsou relativně velké (větší než u podobného lakušníku vodního (Batrachium aquatile), korunní lístky jsou asi 9–20 mm dlouhé.[3] Tyčinek je asi 15–25, pestíků asi 30–40.[2] Plodem je nažka, na vrcholu zakončená krátkým zobánkem, nažky jsou uspořádány na květním lůžku do souplodí. Nezralé nažky jsou chlupaté, za zralosti někdy olysávají, úzký křídlatý lem chybí.[2] Plody se šíří vodou (hydrochorie).[2] Počet chromozómů je 2n=16, 32 nebo 48,[3] jedná se o diploid, tetraploid nebo hexaploid.[4]
Rozšíření
Přesné rozšíření je sporné kvůli taxonomickým obtížím, ale druh je patrně rozšířen na většině území Evropy s přesahem ke Kavkazu a do severní Afriky.[5] V České republice to je celkem běžný druh, je rozšířen od nížin do podhůří.[3] Je však nutno brát v úvahu, že hlavně dříve nebyl v ČR odlišován od druhu lakušník vodní, např. Květena ČR ho udává pouze jako varietu B. aquatilis,[2] proto mnohé údaje o výskytu lakušníku vodního se mohou vztahovat k druhu Batrachium peltatum. Naopak mnoho autorů neuznává samostatný druh lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) a dávají ho sem jako poddruh lakušníku štítnatého (Ranunculus peltatus subsp. baudotii).[4][6]
Ekologie
Jedná se o vodní rostlinu, která může po vyschnutí vegetovat i na obnažených dnech. Ve stojatých vodách, zřídka i v pomalu tekoucích, často vytváří monodominantní rozsáhlé porosty nebo porosty smíšené s jinými vodními rostlinami. Je to typický druh vegetace vodních rostlin v mělkých, krátkodobě vysychajících vodách svazu Ranunculion aquatilis, zvláště pak asociace Ranunculetum aquatilis.[3]
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- HUSÁK, Štěpán; HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Batrachium (DC.) S.F. Gray. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 446–456. (česky)
- KAPLAN, Zdeněk. Batrachium (DC.) S.F. Grey. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 121–124. (česky)
- FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy)
- Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ROTHMALER, Werner et al. Exkursionsflora von Deutschland. Heidelberg: Spektrum Akademischer Verlag, 2011. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lakušník štítnatý na Wikimedia Commons