Bassekou Kouyaté

Bassekou Kouyaté (* 1966, Garana) je malijský hráč na ngoni. Vystupuje se skupinou Ngoni Ba.

Bassekou Kouyaté
Na koncertě v roce 2008
Základní informace
Narození1966
Žánryworld music, africká hudba
Nástrojengoni
Aktivní roky1990–současnost
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Garaně v rodině potulných afrických muzikantů a vypravěčů – griotů. Jeho matka často zpívala na svatbách a otec ho jako profesionální hudebník už od útlého dětství vedl ke hře na ngoni. Koncem osmdesátých let odchází Bassekou do hlavního města Bamaka, kde náhodou potká místní hudební legendu – svého dědečka, který byl už v té době zcela slepý, ale i přesto poskytl svému vnukovi mnoho cenných tipů a triků, jak zvládnout hru na ngoni.[1]

Bassekou hru na ngoni inovoval tím, že jako první začal hrát ve stoje s nástrojem zavěšeným na popruhu, tak je to běžné například u kytary. Nástroj si také nechal elektrifikovat a připojil ho ke kvákadlu. O své hře prohlašuje:[2]

Nemůžu zůstat trčet v tradici a hrát jako můj děda a předci. Přijal jsem výzvu moderního pokroku, experimentuji s ngoni. Od 13. století se s ní nikdo nepokusil udělat něco nového, všichni ji brali za doprovodný nástroj a já chci dokázat, že má na to být sólovým nástrojem.

Bassekou Kouyaté začal koncem osmdesátých let hrát s Toumani Diabatém, stal se tehdy členem jeho Symetric Orchestra. S Diabatém si také zahrál na evropském turné. V roce 1990 vystupoval Bassekou s bluesovým kytaristou Taj Mahalem. Ten na stranu Kouyatého nikdy nešetřil superlativy, jednou o něm prohlásil „Bassekou je genius. Potvrzuje, že blues pochází z malijského kraje Segou.”[3] V devadesátých letech nahrával Bassekou s africkou kytarovou legendou Ali Farka Tourém (hraje na jeho posmrtné desce Savane), později i s jeho synem Vieux Farka Tourém.

Na sólovou dráhu se Bassekou pustil až v roce 2006, kdy založil kapelu Ngoni Ba, která byla jako jedna z prvních složena výhradně z hráčů na ngoni. Jejich první deska Segu Blue vyšla v roce 2007 a vysloužila si velmi příznivé kritiky. V roce 2008 vyhrála cenu za nejlepší hudební album world music, kterou každoročně vyhlašuje BBC. Ve stejné soutěži také vyhrál cenu za nejlepšího afrického hudebníka. Druhá deska pokračovala v úspěchu předchozího alba. Jmenuje se I speak Fula a vyšla v roce 2009.

Reference

  1. KERLE, Tomáš. Krotitel starodávných strun [online]. afro.cz, 2011-11-22 [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-03.
  2. MORAVČÍK, Jiří. Bassekou Kouyate – Prsty jako černé diamanty [online]. word-music.cz, 2009-06-06 [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.
  3. RESPECTMUSIC. Bassekou Kouyaté [online]. RespectMusic, 2008-06-01 [cit. 2012-02-05]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.