Continental Barum

Barum Brillantis 2 175/65 R 14 (2017)

Obchodní značka Barum vznikla v roce 1947 spojením názvů národních podniků zabývajících se výrobou gumárenských produktů: Baťa, Kudrnáč – Rubena, Matador, Michelin – Mitas. Pod značkou Barum pak byly v následujících čtyřiceti letech prodávány všechny gumárenské výrobky v ČSR. Vlastníkem nově vzniklé ochranné známky se stal národní podnik Baťa Zlín, který se na celostátní gumárenské výrobě podílel v roce 1947 58%.^[zdroj?] K 1. lednu 1949 byl národní podnik Baťa přejmenován na národní podnik Svit. Ze Svitu se pak v následujících několika letech oddělovaly výrobní celky a vznikaly samostatné národní podniky. Nejprve se v roce 1950 oddělily strojírny a vznikl tak národní podnik ZPS, o dva roky později se zrodil stavební podnik Stavosvit a konečně v roce 1953 výroba pneumatik a dalších gumových výrobků přešla pod národní podnik Rudý říjen.

Tempo, jakým narůstala roční produkce pneumatik v Československu, bylo vzhledem k míře vzrůstajícího počtu vozidel nevyhovující – propočet uvedený ve výhledové studii z roku 1957 pravil, že aby byla pokryta veškerá domácí poptávka, musela by se výroba pneumatik zvýšit do roku 1970 trojnásobně. V roce 1963 bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové pneumatikárny v Otrokovicích-Kučovaninách, které byly svou polohou výhodné jak z ekonomického (nízké náklady na dovoz klíčových surovin), tak z personálního hlediska (mnohaletá tradice gumárenské výroby v regionu a dostatek kvalifikovaných pracovních sil). Výstavba probíhala od roku 1966 a v plánu bylo vytvořit jeden z největších a nejmodernějších závodů ve střední Evropě s roční výrobní kapacitou více než 2,5 miliónu pneumatik.^[zdroj?] Celá stavba byla řešena na svou dobu zcela nezvyklým a inovativním způsobem: všechny výrobní články – sklady, výroba, sociální zařízení, pomocné provozy, dílny – byly sdruženy uvnitř jednoho výrobního bloku na ploše 480 × 270 metrů. Střecha tohoto monobloku by zakryla 16 fotbalových hřišť. Podobně rozlehlá stavba neměla v tehdejším Československu obdoby.^[zdroj?] Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly na jednu miliardu korun. Továrna byla vybavena moderním zařízením, které umožňovalo mimo jiné výrobu moderních osobních radiálních plášťů.

První radiální pneumatika 155 – 14 OR 6 byla v novém závodě vylisována za přítomnosti ministra průmyslu Oldřicha Svačiny v roce 1971. O rok později, konkrétně 3. května 1972, se do Otrokovic sjeli nejvyšší představitelé státu a komunistické strany v čele s Gustávem Husákem, Lubomírem Štrougalem a Aloisem Indrou, aby slavnostně ve zbrusu nové otrokovické továrně spustili provoz.^[zdroj?] Rozhodnutím ministra průmyslu ČSR pak bylo s účinností od 1. srpna 1973 přeneseno sídlo národního podniku Rudý říjen z Gottwaldova do Otrokovic.

Výrobní program národního podniku Rudý říjen se po otevření pneumatikárny orientoval především na produkci plášťů pro osobní automobily, nákladní automobily a traktory.

Výrobky Barum nebyly v padesátých a šedesátých letech vyváženy pouze do zemí sovětského bloku a NSR, ale taktéž do Švédska, Finska, Dánska, Holandska, Belgie, Francie, Rakouska, Jugoslávie, do zemí horní Afriky a některých asijských států.^[zdroj?] Po modernizaci celého výrobního procesu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se seznam odběratelských zemí rozšířil například o Japonsko, USA, Austrálii, Kanadu nebo Indii.^[zdroj?] Otrokovické pneumatiky využívali pro první výbavu také československé podniky Automobilové závody Mladá Boleslav, LIAZ Mnichovo Hradiště, Tatra Kopřivnice, Jawa Brodce, Agrozet Brno, Aero Vodochody a Let Kunovice.

Continental Barum s.r.o. – administrativní budova

Až do roku 1989 byl národní podnik Rudý říjen (od roku 1986 nově přejmenovaný na Barum – Rudý říjen) podřízen generálnímu ředitelství Českých závodů gumárenských a plastikářských v Gottwaldově (ČZGP). Snaha o posílení demokratických principů v řízení jednotlivých gumárenských národních podniků vyvolala^[zdroj?] nahrazení ČZGP státním podnikem Barum se sídlem v Gottwaldově, kterému byl krátce podřízen také otrokovický národní podnik.

V červnu roku 1990 došlo k osamostatnění státního podniku Barum, Otrokovice a zanedlouho poté v listopadu 1990 byla založena akciová společnost Barum, Otrokovice a. s. Všechny tyto kroky směřovaly k přípravě privatizace otrokovického podniku. Kolem roku 1990 bylo 85 % celosvětového trhu s pneumatikami ovládáno pouze osmi společnostmi. Obrat každé z nich byl desetkrát až dvacetkrát vyšší, nežli obrat otrokovického podniku.^[zdroj?] Mnoho podobně malých podniků tou dobou měnilo své majitele a přecházelo do rukou velkých společností, čímž se světový pneumatikárenský průmysl začal měnit v oligopol.^[zdroj?]

V roce 1992 podepsal Barum smlouvu s německým koncernem Continental, na jejímž základě vznikl druhý největší joint venture v České republice^[zdroj?] Barum Continental spol. s r. o., který začal oficiálně fungovat od 1. března 1993. S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke změně obchodního názvu společnosti na Continental Barum s. r. o.

Během povodní v červenci 1997 utrpěla firma škodu ve výši 1 miliardy Kč.^[zdroj?] V roce 1999 překročila roční výroba hranici 11 milionů pneumatik pro osobní vozy. O tři roky později byla zahájena výroba v novém provozu High-Tech Cell. V témže roce se vyrobilo již více než 15 milionů plášťů. V roce 2008 se v Otrokovicích začaly vyrábět pneumatiky ContiSeal, které umožňují pokračovat v jízdě i v případě propíchnutí běhounu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Continental Barum na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Tři pohledy z Gottwaldovska: Na stavbě pneumatikárny. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.