Bartoš Písař

Pražský měšťan známý jako Bartoloměj od sv. Jiljí – Bartoš byl písařem Pražských hor viničných a také zámožný obchodník s plátnem v Praze na Malé Straně. Netajil se svou přízní k Martinovi Lutherovi, a proto byl z Prahy v roce 1524 na několik let vypovězen. Vrátil se zpět v roce 1529.

V letech 1530-1534 [2] napsal kroniku Chronica de seditione et tumultu pragensi 1524 – Kronika o pozdvižení jedněch proti druhým v obci pražské. V tomto díle o tehdejších poměrech ve vedení města obhajoval luteránství.[3] Podrobně v ní vylíčil dramatické události po roce 1524, kdy v Praze na sebe strhla moc klika staroutrakvisty Jana Paška z Vratu a vládla zde diktátorským způsobem. Jako první český dějepisec opustil chronologický způsob vypravování a události líčí v jejich přirozené pragmatické souvislosti.[2] Kronika je vysoce ceněna pro přesnost uváděných údajů.

Šimák uvádí patnáct známých rukopisů vzniklých od 16. do začátku 17. století. Kronika byla roku 1601 přepsána od Jeremiáše Groffa Miletínského. Dva rukopisy se nacházejí v Národní knihovně České republiky (Osek 94, XVII.D.5), několik jich je uloženo ve Strahovské knihovně a jinde. Kroniku uveřejnil roku 1851 Karel Jaromír Erben pod názvem Bartošova kronika Pražská od l. p. 1524 až do konce l. 1530. V roce 1907 v rámci Fontes rerum Bohemicarum VI kroniku edičně připravil Josef Vítězslav Šimák.