Barroso (V34)
Barroso (V34) je korveta brazilského námořnictva. Jedná se o zvětšenou vylepšenou verzí korvet třídy Inhaúma, v jejíž konstrukci jsou odstraněny jejich hlavní nedostatky. Pro nedostatek finančních prostředků nebyl tento typ stavěn v sérii.[1] Korveta je primárně vybavena k boji proti hladinovým cílům a ponorkám.
_C.jpg.webp) | |
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | korveta |
| Číslo trupu: | V34 |
| Jméno podle: | Francisco Manuel Barroso |
| Zahájení stavby: | 21. prosince 1994 |
| Spuštěna na vodu: | 20. prosince 2002 |
| Uvedena do služby: | 19. srpna 2008 |
| Osud: | aktivní (2015) |
| Předchůdce: | třída Inhaúma |
| Následovník: | třída Tamandaré |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 1785 t (standardní) 2350 t (plný) |
| Délka: | 100,7 m |
| Šířka: | 11,4 m |
| Ponor: | 3,96 m |
| Pohon: | CODOG 1× 20 520 kW 2× 4335 kW |
| Rychlost: | 29 uzlů |
| Dosah: | 4000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka: | 145 |
| Výzbroj: | 1× 114mm kanón Vickers 4× MM.40 Exocet (2×2) 1× 40mm kanón 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla: | 1× vrtulník Lynx |
Stavba
_B.jpg.webp)
Program stavby korvet třídy Barroso byl zveřejněn roku 1993, přičemž v témže roce byla objednána stavba prototypové jednotky. Třída navazovala na předchozí korvety třídy Inhaúma, které však jako první plavidla navržená a postavená v domácích loděnicích vykazovaly četné nedostatky, například špatnou stabilitu, nautické vlastnosti, nebo stísněné vnitřní prostory. Třída Barroso byla v tomto ohledu mnohem povedenější, a proto bylo původně plánováno postavit jí v šestikusové sérii. Už během stavby se však projevil brazilské námořnictvo dlouhodobě sužující nedostatek financí, který vedl k seškrtání programu stavby této třídy na jedinou korvetu a náhradu ostatních plavidel pomocí vyřazených starších fregat typu 22 Batch I, zakoupených ve Velké Británii.[2]
Korvetu postavila brazilská loděnice Arsenal de Marinha. Stavba byla zahájena 21. prosince 1994. Trup byl spuštěn na vodu 20. prosince 2002 a 19. srpna 2008 plavidlo vstoupilo do služby. Kvůli nedostatku financí se tak stavba lodě protáhla na plných 14 let.[2]
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden britský 114mm kanón Vickers v dělové věži na přídi a jeden 40mm protiletadlový kanón Bofors Mk 3 Trinity. Hlavní údernou výzbroj představují čtyři protilodní střely MM.40 Exocet s dosahem 70 km. Protiponorkovou výzbroj představují dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety pro americká lehká torpéda typu Mk 46. Korveta rovněž nese jeden protiponorkový vrtulník Westland Super Lynx Mk.21A, pro jehož uskladnění je vybavena hangárem.
Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří ho dva diesely pro ekonomickou plavbu a plynová turbína General Electric LM2500 pro bojové situace. Nejvyšší rychlost korvet je 27 uzlů.
Reference
- Inhaúma Class Corvettes, Brazil [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ZAJAC, Ivan. Korvety třídy Inhaúma. Military revue. 2015, roč. 11, čís. 1–2, s. 46. ISSN 1805-0247.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
