Barmská hvězda

První dvě britské medaile za tažení během druhé světové války byly založeny 8. července 1943. Těmito medailemi byly Hvězda 1939–43 (později přejmenovaná na Hvězdu 1939–1945) a Africká hvězda. Do května 1945 vzniklo celkem osm hvězd a devět spon, které byly udíleny za účast v bojích druhé světové války.[1] Další hvězda a spona byla zřízena až 26. února 2013, tedy více než 67 let po konci války. Jednalo se o Arktickou hvězdu a sponu Bomber Command.[3][4][5]

Z těchto vyznamenání nemohlo být žádnému jedinci uděleno více než šest hvězd za tažení s pěti různými sponami. Na každé hvězdě pak mohla být nošena pouze jedna spona. Maximální možný počet hvězd udělených jednomu člověku zahrnoval následující možnosti:[1][3]

• Hvězdu 1939–1945 s možným udělením spony Bitva o Británii či spony Bomber Command (ta byla však založena až roku 2013)[6]
• Arktickou hvězdu[5]
• Africkou hvězdu s možným udělením spony Severní Afrika 1942–43, 8. armáda nebo 1. armáda[7]
• Pacifickou nebo Barmskou hvězdu (pokud někdo získal právo na udělení obou medailí, byla mu udělena pouze ta, na kterou získal toto právo jako první, udělená hvězda byla doplněna příslušnou sponou druhé hvězdy)[2][8]
• Italkou hvězdu[9] (k té nenáležela žádná spona)[3]
• Hvězdu Atlantiku, Hvězdu evropských osádek nebo Hvězdu za Francii a Německo (pokud někdo získal právo na udělení více medailí, byla mu udělena pouze ta, na kterou získal právo jako první a doplněna příslušnou sponou další hvězdy)[10][11][12]

Každý, kdo byl vyznamenán některou z hvězd za tažení, získal také automaticky právo na udělení Válečné medaile 1939–1945.[13]

Kritéria pro udělení vyznamenání se pro jednotlivé složky ozbrojených sil britského Commonwealthu lišila.[1][2][15] Obecně platilo, že nikdo nemohl obdržet zároveň Barmskou a Pacifickou hvězdu. Pokud jedinec, kterému byla již udělena Barmská hvězda, splnil podmínky pro získání Pacifické hvězdy, byla mu místo hvězdy udělena spona PACIFIC, která se nosila na stuze Barmské hvězdy.[16]

Pokud byla jedinci udělena medaile za statečnost nebo byl uveden v Mention in Dispatches za akci v době, kdy sloužil v požadované oblasti, kvalifikovalo to dotyčného pro obdržení Barmské hvězdy bez ohledu na délku jeho služby v požadované oblasti. Vojáci, jejichž služba byla přerušena jejich smrtí, zraněním či nezpůsobilostí k službě ze zdravotních důvodů, byli také oceněni Barmskou hvězdou bez ohledu na délku jejich služby.[17]

Vzhled všech devíti hvězd za tažení byl navržen rytci Královské mincovny. Všechny byly ke stuze připojeny kroužkem, který procházel malým očkem vycházejícím z hrotu cípu směřujícího nahoru. Hvězda byla šesticípá vyrobená ze žluté slitiny mědi a zinku. Medaile byla široká 44 mm a vysoká (i s očkem) 50 mm.[17]

Na přední straně byl v centrálním medailonu královský monogram Jiřího VI. GRI VI, nad kterým se nacházela královská koruna. Tato koruna přerušovala kruh při vnějším okraji medaile s nápisem THE BURMA STAR. Zadní strana byla hladká.[17]

Britská Honours Committee se usnesla, že medaile za tažení v druhé světové válce budou udíleny bez jména příjemce.[16] Toto pravidlo dodržely všechny státy Commonwealthu kromě tří. Těmito zeměmi byla Indie, Jihoafrická republika a Austrálie, na jejichž medailích jsou na zadní straně uvedeny detaily o příjemci. V případě Indie je na zadní straně uvedeno služební číslo, hodnost, iniciály, příjmení a jednotka. V případě Jihoafrické republiky a Austrálie je na zadní straně uvedeno služební číslo, iniciály a příjmení.[3][17][18]

Spona je vyrobena ze slitiny mědi a zinku. Svým vzhledem připomíná okraj poštovní známky.[1][3][17]

Stuha je široká 32 mm a skládá se ze středového pruhu červené barvy o šířce 10 mm, který je z obou stran obklopen pruhy v barvě námořní modři o šířce 3,5 mm, které následují pruhy žluté barvy široké 4 mm, na které při okrajích navazují pruhy v barvě námořní modři o šířce 3,5 mm.[1][14][17] Autorem vzhledu této stuhy, stejně jako stuhy Medaile Za obranu a ostatních medailí za tažení byl král Jiří VI.[1][19]

Pořadí v jakém jsou medaile za tažení nošeny záleží na datu počátku daného tažení a také na délce kampaně. Předepsané pravidlo se dodržuje, nezáleží na pořadí v jakém byly medaile jednotlivci uděleny. Medaile Za obranu a Válečná medaile 1939–1945 se nosí za hvězdami za tažení. Mezi těmito medailemi je nošena Canadian Volunteer Service Medal, ostatní válečné medaile zemí Commonwealthu jsou nošeny až za Válečnou medailí. Barmská hvězda se nosí za Pacifickou hvězdou a před Italskou hvězdou.[20]