Barbora Šourková

Narodila se v Praze. Vystudovala učitelský ústav u sv. Anny. Roku 1892 začala učit na pražských obecných školách. Povolání učitelky bylo v té době při výkonu spojeno s příslibem celibátu, Šourková tak zůstala svobodná. V roce 1891 vstoupila do Sokola,[1] téhož roku se spolu s Františkou Hellerovou podílela na vzniku ženského odboru Sokola Vyšehrad,[2] historicky prvního samostatného ženského sokolského odboru. Působila jako jeho náčelnice.[3] Roku 1898 se podílela na prvním cvičebním sjezdu sokolských žen při Sokolu Pražském v Praze.

Roku 1901 bylo při přípravách IV. všesokolského sletu rozhodnuto o zařazení cvičenecké sestavy žen. Slet byl uspořádán opět na pražské Letenské pláni, kde byl vytvořen areál pro 22 000 diváků a 6000 cvičenců. Hlavní cvičení byla ve dnech 28. až 30. června a 1. července 1901, kromě gymnastiky se závodilo v také atletických disciplínách, do různých cvičení se zapojilo celkem zhruba 9000 cvičenců, včetně společného cvičení 800 žen s kužely pod vedením cvičitelky Anny Ptáčkové. V následujících letech se pak ženy sletů pravidelně účastnily.

Šourková v srpnu 1904 absolvovala cvičitelský kurz, nadále pak aktivně působila jako cvičitelka a také v Ženské komisi České obce sokolské. Ve 30. letech 20. století se stala ředitelkou školy v pražské Myslíkově ulici.[4]

Barbora Šourková zemřela 6. března 1943 v Praze ve věku 73 let.

• Životopisné údaje