Balthasar Burkhard

Balthasar Burkhard (24. prosince 1944, Bern16. dubna 2010, tamtéž) byl švýcarský fotograf, který je uznáván za své velkoformátové monochromatické fotografické série.

Balthasar Burkhard
Narození24. prosince 1944
Bern
Úmrtí16. dubna 2010 (ve věku 65 let)
Bern
Povolánífotograf
Webová stránkawww.balthasarburkhard.com
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v roce 1944 v Bernu a fotografem se vyučil u Kurta Bluma. Po otevření svého fotostudia v roce 1965, byl zaměstnán jako dokumentární fotograf u Kunsthalle Bern a úzce spolupracoval s kurátorem Haraldem Szeemannem a portrétoval celou řadu umělců.[1]

To vyvolalo u Burkharda zájem o současné umění. Mezinárodní pozornosti se mu dostalo v roce 1969 prostřednictvím výstavy velkoformátových fotografií, které vytvořil společně s umělcem Markusem Raetze, která obsahovala Raetzovy studie v měřítku 1:1. Burkhard a Raetz byli z prvních umělců na světě, kteří vystavili fotografie vytištěná přímo na plátna pomocí vlastní techniky.[2]

Po přestěhování do USA se Burkhard pokusil najít práci jako herec v Hollywoodu v domnění, že jeho tvář by byla vhodná pro film jako darebák.[3] Místo toho byl však jmenován jako hostující přednášející oboru fotografie na University of Illinois v Chicagu, kde učil v období 1976 - 1978.[1] Jeho první specializovanou výstavu v roce 1977 v Zolla/Lieberman Gallery v Chicagu následovaly pravidelné stáže v New Yorku a také účast na filmových projektech.[1]

Po návratu do Švýcarska v roce 1983, pracoval v La Chaux-de-Fonds a v Bernu, spolupracoval s několika dalšími umělci. Jeho práce byly pravidelně vystavovány po celém světě, někdy až ve 20 skupinových výstavách najednou.[4] V letech 1990 až 1992 Burkhard učil jako hostující docent na École des Beaux-Arts de Nîmes přičemž se přestěhoval do Francie v roce 1990. Ke konci 20. století se soustředil na městskou fotografii a režíroval film Ciudad.[4] V roce 2007 se oženil s Vidou Rudisovou, učitelkou, kterou poznal v Chicagu.[5]

Dílo

Burkhard, který téměř vždy pracoval s černobílou fotografií[3], se nejvíce proslavil svými velkoformátovými fotografickými sériemi.[6]

Tyto obrazy byly popsány jako "jasně vymezené předměty, které pečlivě extrahuje jeden po druhém z jejich kontextu"[7], jako například fotografie paže[8], která zaplnila celý výstavní sál v Basler Kunsthalle v roce 1983.

Jeho práce byla oceněna za svou „hermetičnost“ a „poetickou hloubku“[7] a autor byl charakterizován jako "hyperrealistický snílek".[9]

Burkhard a jeho práce jsou předmětem epizody z roku 2005 dokumentárního seriálu PHOTOsuisse, kterou natočila televizní stanice 3sat.[10] Jeho fotografie byly zveřejněny v několika knihách označovaných jako coffee-table book.

Odkazy

Reference

  1. http://www.sikart.ch/KuenstlerInnen.aspx?id=4004156&lang=en Systém SIKART, 4004156, Balthasar Burkhard
  2. Niederhauser (2010): "Als erste Künstler weltweit belichteten die beiden in einem selber entwickelten Verfahren Leinwände."
  3. NIEDERHAUSER, Brigitta. Der Jäger versteckter Schönheit. Der Bund. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German)
  4. Balthasar Burkhard 65-jährig gestorben. Der Bund. 16 April 2010. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German)
  5. Pionier des Monumentalen. Berner Zeitung. 17 April 2010. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German)
  6. DEBRAINE, Luc. Décès de Balthasar Burkhard. Le Temps. 17 April 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-06-2015. (French) Archivováno 29. 6. 2015 na Wayback Machine
  7. Balthasar Burkhard: Visions of the Ineffable [online]. [cit. 2010-04-17]. (Deutsche Börse Art Collection). Dostupné online.
  8. http://4.bp.blogspot.com/_l0FCiP4TClI/SoBMbATZLRI/AAAAAAAAAJg/C7Rp4Jp5siU/s1600-h/Burkhard+-+hand.jpg
  9. Balthasar Burkhard [online]. [cit. 2010-04-17]. ("Paysages en poésie" exhibition website). Dostupné online.
  10. PHOTOsuisse: Balthasar Burkhard [online]. 3sat [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (German)[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.