Balbínové z Vorličné
Balbínové z Vorličné byli původně patricijskou rodinou, která sídlila v Hradci Králové. Původní příjmení rodu bylo Škornicové, ke kterému si později přibrali i jméno Balbinus.[1][2]
Historie
Syn nejstaršího známého člena rodu, Jana Balbína Škornice ze začátku 16. století, Jan odešel studovat do Prahy, kde se stal sekretářem u apelačního soudu a básníkem. Založil tak pražskou větev Balbínů, se ziskem majetku přišlo v polovině 16. století i dědičné povýšení do vladyckého stavu. Rod se tak začal se nazývat Balbínové z Vorličné, pravděpodobně podle nedaleké usedlosti blízko Hradce Králové. Rod se rozdělil do dvou větví, pražské a královéhradecké. Janův bratr Filip založil královéhradeckou větev, ze které pochází i nejslavnější příslušník rodiny, Bohuslav Balbín, jenž se nakonec stal posledním a nejslavnějším členem rodu.[2][1]
Erb
Erb má Polcený štít. V pravém zlatém poli se nachází polovina černého zlatě korunovaného orla. V levém stříbrném poli je červené břevno. Na štítě je položena turnajská přilba s korunou a černo-zlatými a červeno-stříbrnými pokryvadly. V klenotu je černé křídlo mezi červeným a stříbrným rohem.
Erb je popsán v listině císaře Maxmiliána II. z roku 1567.
Odkazy
Reference
- heslo Abele z Lilienberka. heslo Balbínové z Vorličné. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888. ISBN 80-7203-007-8. Svazek I..
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Balbínové z Vorličné, s. 13–14.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Balbínové z Vorličné, s. 13–14.