Baťova vila

Baťa si nechal vilu navrhnout v roce 1909. Vypracováním projektu pověřil stavitele z blízkých Vizovic Františka Nováka. V průběhu stavby ale projekt předal architektovi Janu Kotěrovi k přepracování.[2]

Podle Kotěrových návrhů došlo v rozestavěném domě k dispozičním změnám – zejména zvětšil ústřední dvoupodlažní halu. Věnoval se dále vnitřnímu designu, zjednodušil také podobu exteriéru. Před hlavním průčelím vytvořil terasu.[3] Na výzdobě vily se podílel pražský malíř František Kysela, autorem podoby zahrady se stal zahradní architekt František Josef Thomayer.

Kancelář s fotografií Tomáše Bati

V dalších letech se realizoval Kotěrův zahradnický domek, počátkem 20. let Kotěra navrhl ještě domek pro vrátného. V roce 1926 upravil část interiérů Kotěrův žák F. L. Gahura, v roce 1938 Vladimír Karfík navrhl venkovní bazén.[3]

Po Baťově smrti v roce 1932 ve vile dále žila jeho manželka Marie. V roce 1946 odešla do zahraničí a vila byla znárodněna.[2] V 50. letech byla přebudována na Dům pionýrů, což se neobešlo bez vážných zásahů do interiéru i exteriéru stavby. Zahradu přeťala čtyřproudá silnice vedená po nové trase, dnešní Gahurova ulice.

V roce 1992 vilu získal v restituci Baťův syn Tomáš Baťa ml. V roce 1997 zahájil její rekonstrukci, která si vyžádala milion dolarů (tehdy asi 32 mil. Kč.).[2] Od května 1998 se stala sídlem Nadace Tomáše Bati.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baťova vila na Wikimedia Commons