Burrhus Frederic Skinner

Burrhus Frederic Skinner (20. března 1904 – 18. srpna 1990) byl americký psycholog, autor, sociální filosof, vynálezce, zastánce společenských reforem a básník. Prováděl průkopnickou práci v experimentální psychologii a podporoval behaviorismus, kde se zabýval zejména operantním podmiňováním (učení na základě spontánních reakcí člověka). Napsal řadu kontroverzních děl (např. Analýza chování), ve kterých navrhoval rozšířené používání psychologických technik změny chování, především operantní podmiňování, za účelem zlepšení společnosti a zvýšení lidského štěstí; jednalo se o druh sociálního inženýrství. Svou ideu plně prezentoval ve své utopické novele Walden Two (1948). Byl nejcitovanějším psychologem 20. století.[1]

Burrhus Frederic Skinner
Rodné jménoBurrhus Frederic Skinner
Narození20. března 1904
Susquehanna Depot nebo Susquehanna County
Úmrtí18. srpna 1990 (ve věku 86 let)
Cambridge
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
BydlištěSpojené státy americké
Alma materHamilton College (do 1926)
Harvardova univerzita (do 1931)
Povolánípsycholog, filozof, vynálezce, etolog, autor autobiografie, vysokoškolský učitel a spisovatel
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
Minnesotská univerzita
Chicagská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium (1942)
Howard Crosby Warren Medal (1942)
Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1958)
cena E. L. Thorndika (1966)
Národní vyznamenání za vědu (1968)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
ChoťYvonne Blue
DětiJulie Vargas
Deborah Buzan
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Pensylvánii. Jeho otec byl právník. Jeho bratr Edward, o dva a půl roku mladší, zemřel v šestnácti letech v důsledku krvácení do mozku.

Po maturitě se neúspěšně pokusil napsat román, zatímco žil u svých rodičů. Toto období později nazval "temnými časy". Vlastní literární dovednosti ho totiž zklamaly. Navzdory povzbuzení od proslulého básníka Roberta Frosta dospěl k závěru, že má málo životních zkušeností a že nemá silnou osobní perspektivu, ze které by mohl psát. Literární choutky v něm však nadále dřímaly a po druhé světová válce některé své názory na společenské uspořádání vyjádřil právě formou románu.

Vystudoval nakonec angličtinu na Hamilton College v New Yorku. Zde se stal členem jednoho ze studentských bratrstev, avšak vystoupil v protestu proti rituální šikaně studentů, jíž se stal také obětí. Bakalářský titul získal v roce 1926 a přešel na Harvardovu univerzitu. Zde ho Fred Keller přesvědčil, aby se věnoval výzkumu chování. S Kellerem pak spolupracovali na řadě experimentů. Iniciačním se pro něj stalo setkání s učením Johna B. Watsona, jehož vlastní verzi posléze rozvinul. Doktorát na Harvardu získal v roce 1931 a zůstal tam jako výzkumný pracovník až do roku 1936. Pak učil na Minnesotské univerzitě v Minneapolis a později na Indianské univerzitě, kde byl vedoucím katedry psychologie v letech 1946-1947, než se v roce 1948 vrátil na Harvard, kde se stal dlouholetým profesorem. Zůstal na Harvardu po zbytek svého života. Do důchodu odešel v roce 1974.

V roce 1973 byl jedním z signatářů Druhého humanistického manifestu.

Zemřel na leukemii.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku B. F. Skinner na anglické Wikipedii.

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.